Dailymile – sportovní sociální síť

indexChybí vám motivace? Nemůžete se hnout z místa s výkonností? Hledáte stejně praštěné lidi, jako jste vy? Pak jste tu správně. Sociální síť pro sportovce – Dailymile.

Pod pojmem sociální síť si každý představí zaspamovaný facebook, ale v tomto případě je tato představa naprosto mylná. Dailymile, neboli v češtině denní míle, je sociální síť přímo a hlavně zaměřená na sportovce a toho se drží. Žádné zbytečné výstřelky a funkce, které by byly zbytečné.dailymile-630x529Původně bylo k dispozici jen pár sportů, ale postupem času se nabídka rozšířila a dnes člověk může zaznamenat prakticky jakýkoliv sport, na který si vzpomene. Je možná i automatická synchronizace se zařízením Garmin nebo sportovní aplikací v mobilu. Na Iphone existuje aplikací zaznamenávajících trasu podle GPS a poté s automatickým uploadem několik. Uživatelé vlastnící mobilní telefon s Androidem mají výběr omezenější, a to na aplikaci Runstar, v placené verzi, která umí jak změřit trasu pomocí GPS, tak poté trénink automaticky nahrát na Dailymile. Kromě sportu lze na zeď přidat i poznámku, fotku nebo video.

Stačí vybrat typ aktivity (u mě vždy běh, nic jiného nezaznamenávám)
Stačí vybrat typ aktivity (u mě vždy běh, nic jiného nezaznamenávám)

Na hlavní stránce uživatel vidí nejnovější tréninky přátel. Je to velmi motivující, protože i když se nechce jít ven sportovat z důvodu lenosti, většinou svědomí nedovolí nehýbat se a nemít tedy záznam. Vynikající je na Dailymile česká komunita. Lidí z České republiky je tam hodně a jsou velmi aktivní. Za prvé spolu komunikují na Dailymile, a za druhé i mimo něj. Na pomalu každé akci má člověk možnost někoho potkat a prohodit s ním pár slov. Na větších akcích, jako je například PIM nebo půlmaraton v Pardubicích se dailymiláci setkávají jak před závodem na společné foto, tak po něm někde v hospůdce. Je to vždy příjemné setkání, které určitě stojí za to. A kdyby i tohle vše bylo málo pro motivaci, pak je k dispozici skvěle udělaný Leaderboard. Jednoduše je vidět kdo má zrovna naběháno nebo naježděno (podle zvoleného základního sportu) v aktuálním týdnu nejvíce. Ostatní rádi pomůžou i s jakýmkoliv problémem nebo dotazem, stačí napsat co má člověk na srdci a za chvíli je na světě řešení nebo alespoň nějaká odpověď. Já osobně třeba řešil různé běžecké vybavení a přes Dailymile to bylo nejrychlejší.

Starší Leaderboard z mého Dailymile (více než Radek Brunner jen tak mít naběháno nebudete :-D)

Na Dailymile je i možnost zúčastnit se různých výzev. Dále jsou k dispozici různé tratě, které běželi vaši přátelé, takže vždy se najde inspirace. Na této sociální síti se dají nalézt i různé závody, takže každý může vidět co máte zrovna v plánu.

Pokud jste lidé, kteří vyžadují různé grafy a grafické znázornění tréninku, je tohle místo pro vás. K dispozici je přehledný graf (denní, týdenní nebo měsíční), u kterého se dá ještě zvolit typ aktivity a také co se má zobrazit, jestli vzdálenost, rychlost nebo ještě jiné. V záložce List jsou všechny tréninkové jednotky k dispozici hezky vypsané pod sebou v tabulce, Leaderboard je popsán výše a položka Settings patří k nastavení profilu.

Místo věnující se vyhodnocení
Místo věnující se vyhodnocení

Profil je naprosto jednoduchá zeď, podobně jako u facebooku. Jenom zde jsou hezky pod sebou všechny tréninky a úplně nahoře je vidět aktuální týdenní graf, ve kterém je zobrazena zvládnutá vzdálenost. Pak je k dispozici rychlý přehled přátel, získaných motivací od ostatních, nějaké osobní informace (podle uvážení jednotlivce) a ještě pár údajů. Skin profilu se dá různě měnit, ale pouze z přednastavených motivů. Vše je co nejvíce jednoduché, nic složitého.

Jak vypadá profil
Jak vypadá profil
Udělení komentáře s možností motivační ikonky
Udělení komentáře s možností motivační ikonky

A to je prakticky vše. Řekl bych, seznámení s Dailymile ve zkratce. Co více dodat? Snad jen abyste se přidali a tuto síť vyzkoušeli. My si vždy rychle nováčky najdeme a s radostí je začleníme. 😉 Varování: Možný vznik závislosti. 😀

Runstar

Výstřižek

V mém posledním příspěvku, který patřil běžeckému software, jsem porovnával tři aplikace na běhání – Runkeeper, Sports Tracker a Endomondo.  Z těchto tří vyhrálo po dlouhém vybírání Endomondo, kteréžto jsem ke vší spokojenosti používal až donedávna. Tedy déle než rok. Jenže mě pomalu přestalo bavit neustále zapisovat tréninky na Dailymile ručně a celou dobu jsem sháněl aplikaci, která výše popsaný automatický upload bude mít v sobě. Dlouhou dobu bez úspěchu… ale pak se poštěstilo. Objevil jsem aplikaci Runstar, která má v placené verzi k dispozici automatický upload na Dailymile. Štěstí bylo dvojnásobné, na marketu byla zrovna v akci za pár centů, hned byla v mobilu a začal jsem testovat.

Samotná aplikace je naprosto jednoduchá. Po jejím zapnutí se zobrazí obrazovka se čtyřmi hlavními volbami – Free run (tedy volný běh), Distance run (dopředu zvolená vzdálenost, která se má uběhnout), Time run (místo vzdálenosti se volí čas) a Treadmil run (běh na běžeckém páse). Ve spodní části obrazovky je také k dispozici vstup do historie a k nastavení měsíčních cílů. Ty mohou být jak na vzdálenost, tak na celkový čas. Celá aplikace je v angličtině, což ale podle mě nikomu vadit nemůže, je opravdu triviální a dobře graficky zpracovaná.

Historie je naprosto jednoduchá. Je v ní na první pohled vidět uběhnutá vzdálenost tento měsíc, ta se dá jednoduše přepnout na roční nebo celkovou, po dobu nainstalování aplikace. Pod tímto přehledem jsou k dispozici jednotlivé měsíce, které se dají rozkliknout a zobrazit podrobněji samotné tréninkové jednotky. Při jejich prohlížení je vidět celkový čas, celková vzdálenost, průměrné tempo, jednoduchý graf ohledně rychlosti a převýšení a po rozkliknutí mapa. Detaily ohledně počasí, času jednotlivých kilometrů, hydrataci, kalorií apod. zde člověk k dispozici nenajde. V tom Endomondo jednoznačně vede. Navíc Runstar nemá vlastní stránky s rozšířenými funkcemi jako Endomondo, uživatel se musí spokojit s mobilní aplikací a trochu rozšířenými daty na Dailymile, pokud má tedy účet.

Zajímavé je samotné měření vzdálenosti. Rovnou řeknu, že aplikace Runstar mi všechny běhy změřila kratší než Endomondo. S tím se ruku v ruce veze průměrné tempo, které s Runstar mám vždy pomalejší, někdy až o čtvrt minuty na kilometr.

Pár příkladů z měření pro srovnání:

  1.  E – 16,01 km; R – 15,57

  2.  E – 5,16 km; R – 4,93 km

  3.  E – 23,86 km; R – 23 km

  4. E – 6,72 km; R – 6,64 km

  5. E – 16,15 km; R – 15,43 km

  6. E – 10,89 km; R – 10,38 km

  7. E – 29,67 km; R – 28,85 km

Z přehledu lze krásně vyčíst, že na kratších tratích je rozdíl okolo 0,25 km, ale u delších se vzdálenost může lišit až o 1 kilometr. To už tak zanedbatelná vzdálenost není a s průměrným tempem dokáže udělat hodně. Každé měření dopadlo stejně, v žádném se Runstar nerovnal nebo nebyl méně. Z toho usuzuji, že zkrátí vždy. Osobně mi to ani moc nevadí, alespoň mám větší motivaci.

Aplikace má dvě pozitiva, jinak převažují negativa. Pozitiva – maximální jednoduchost a automatický upload na Dailymile. Negativa – přesnost měření (?), málo údajů v historii, nezobrazuje čas na jednotlivé kilometry, angličtina (pro někoho odrazující), bez vlastních webových stránek s možností více funkcí na internetu.

I přes všechna negativa aplikace určitě špatná není. Sám jí budu i nadále využívat. Automatický upload na Dailymile je totiž šíleně návykový. Simultánně mi v mobilu ale vždy poběží i Endomondo.

anketa ohledně formátování ještě neskončila, takže stále do bloku jako vždy.

Běhání s mobilem – Runkeeper, Sports tracker nebo Endomondo?

Na začátku roku mi při pročítání různých sportovních diskuzních fór padl úplnou náhodou do oka prográmek Runkeeper. Nejdřív jen při prohlížení profilu jednoho běžce, ale zaujal mě natolik, že jsem si o něm a jemu podobných chtěl zjistit víc. Kdybych věděl, že se jedná o docela hodně textu, možná bych se na to vykašlal. Programů na trackování pomocí GPS je totiž více a já se rozhodl ty známější zhodnotit. Jako hardware mi slouží HTC Wildfire S s Androidem. V internetových diskuzích se porovnává mezi sebou hodně aplikací, ale nejčastěji člověk v těch běžeckých narazí asi na Runkeeper, Sports tracker a Endomondo.

Runkeeper

Začal jsem s Runkeeper, protože byl první, na který se mi podařilo narazit. Několik desítek kilometrů mi bezproblémově sloužil a já s ním byl více než spokojený. Hlášení uběhlé vzdálenosti a tempa každých pár minut je určitě oproti konkurenci výhoda, poskytuje to totiž již ve FREE verzi. Jedná se opravdu o jednoduchý program, stačí ho nainstalovat do mobilu a již je vše nastavené jak je třeba, stačí se jen přihlásit k online účtu a hotovo. Ovšem, pokud je někdo s továrním nastavením nespokojený, vše jde upravit. Mě osobně vše vyhovovalo. Bohužel, velkou slabinou Runkeeperu jsou jeho webové stránky (laděny do modra). První, čeho jsem si všiml, byla rychlost (tedy spíš pomalost) stránek, a to dost znatelná. Nejvíce znatelné zpomalení je asi při prohlížení trasy na mapě, hlavně přibližování a oddalování. Tuto slabinu hodnotí jako největší všichni uživatelé jak na českých tak zahraničních stránkách. Další co mi nevyhovovalo jsou grafy ve FREE verzi, nepřehledné a nic neříkající. Za lepší grafy si uživatel už musí připlatit. Někomu stačí program pouze v mobilu, ale já osobně pohodlné zhlédnutí na počítači vyžaduji. Co se týká aktivity komunity, česká prakticky neexistuje. Program Runkeeper je spíše hodně medializovaný (nejvíce v USA), ale lidé po jeho vyzkoušení většinou skončí u jiného programu.

Plusy:

  • Jednoduchost – nainstalování do mobilu a okamžitá funkčnost
  • Hlášení času, uběhlé vzdálenosti a tempa ve FREE verzi
  • Intuitivní ovládání
  • Jednoduché propojení s Facebookem, Twiterem, G+ a spoustou dalších sociálních služeb
  • Možnost nastavení vlastní www adresy svého uživatelského účtu (stejně jako u FB)
  • Spolupracuje s přístroji Garmin
  • Výběr ze všech možných druhů sportů
  • Odpočet před začátkem cvičení
  • Možnost nákupu fan věcí a věcí na cvičení v e-shopu
  • Možnost dodatečné opravy trasy
  • Tréninkové plány od 5 km do maratonu zdarma i ve FREE verzi

Mínusy:

  • Pomalost internetové aplikace
  • Malá komunita českých uživatelů (prakticky nulová)
  • Žádné výzvy (Challenge)
  • Grafy ve FREE verzi o ničem
  • V době psaní tohoto článku aplikace i webovky postrádaly češtinu (osobně mi angličtina nevadí, ale i tak je to v mínusech)
  • Nemožnost ke cvičením pořizovat fotografie
  • Pomalé reakce vývojářů na požadavky uživatelů
  • Export GPX pouze po jednotlivých cvičeních (vývojáři na tom prý pracují)
  • Režim PAUSE jen na omezenou dobu

Sports tracker

Další jasná volba. Hodně lidmi vychvalovaná aplikace, pokračování slavného prográmku Nokia sports tracker. Pokud vím správně, aplikace je pouze ve FREE verzi. Jelikož se jedná o následovníka prakticky prvního podobného programu, využívá ho opravdu hodně lidí, hlavně v ČR. Mobilní aplikace samotná je opět velmi jednoduchá, ale bohužel v základu nenabízí hlasové informace o běhu. Alespoň jsem tuto možnost nikde nenašel. Internetové stránky (v černých barvách) jsou naprosto skvěle zpracované, úplné pohlazení pro oko, bohužel ale kompletně flashové… Nevím proč, ale čas od času mi flash v prohlížečích blbne. Co se týká přehledu jednotlivých aktivit a informacích o nich včetně mapy, nemám co vytknout. Kdo má rád přehledně zobrazené všechny své činnosti pomocí grafů, bude zklamán. Snažil jsem se je najít, ale bohužel. Sports tracker nabízí pouze přehled pomocí kalendáře s možností označení dnů, týdnů, měsíců a nebo let, u všech v libovolném časovém rozpětí. Co je u tohoto programu silné, je česká komunita. Stačí si jen kliknout na mapu a hned člověk vidí všechny sportovce ve svém okolí. Jedná se o velmi šikovnou funkci, kdybych u aplikace vydržel, určitě bych nějaké kontaktoval. Skvěle vyřešené a 100% funkční je i pořizování fotek ze sportovních aktivit. Stačí během aktivity něco vyfotit a program nejenže fotografii přiřadí k aktivitě, ale přiřadí jí i k GPS souřadnicím.

Plusy:

  • Opět intuitivní ovládání
  • Velká česká komunita – nejjednoduší nalezení sportovců z blízkého okolí
  • Naprosto jednoduché pořizování fotek během aktivit
  • Design internetové aplikace
  • Propojení s Facebookem a Twiterem
  • Vývojáři neustále vše vylepšují
  • Také spolupracuje s přístroji Garmin
  • Také výběr ze všech možných druhů sportů
  • Jako u jediného naprosto bezproblémově fungující režim PAUSE (nahrazuje startovní odpočítávání)

Mínusy:

  • Webové stránky jsou FLASH
  • Žádné grafy
  • Bez hlášení informací o běhu
  • Aplikace i internetové stránky pouze v angličtině
  • Export GPX opět jen po jednotlivých aktivitách
  • Žádné Challenge
  • Nelze opravovat trasa
  • Adresa www profilu pouze pod číslem

Endomondo

Tuto aplikaci jsem zkoušel ve stejném čase jako Sports tracker. K Endomondu jsem se dostal přes prohlížení profilů ostatních uživatelů. První věcí, čím mě zaujalo, jsou suprové grafy již ve FREE verzi. Na ty konkurence prostě nemá. Aplikace pro mobil hned zaujme jednou věcí – ČEŠTINOU! Jako jediná je lokalizována kompletně do češtiny, takže i ovládání je pro běžného Čecha nejvíce v pohodě, ostatně i v angličtině by bylo intuitivní stejně jako u konkurence. Při záznamu trasy je trasa prý automaticky upravována tam kde je to možné podle silnic a cest. Co se týká internetových stránek, jsou kompletně laděny do jemné zelené barvy a naprosto jednoduché k orientaci. Po aktualizaci i designově pěkné. Jejich rychlost je také subjektivně nejlepší, hlavně u map. Česká komunita nepatří k největším, ale i tak je dost silná. Z této trojice nejaktivnější uživatelé (bráno celosvětově). Jednoduché vytváření výzev a závodů – díky nim se závislost na sportu ještě prohloubí. Jedná se spíš o sportovní sociální síť, něco jako sportovní fb.

Plusy:

  • Lokalizace mobilní aplikace
  • Parádní grafy již ve FREE verzi
  • Intuitivní ovládání (aplikace i www stránky)
  • Velká a aktivní komunita
  • Svižnost www stránek, hlavně při prohlížení map
  • Nejpřehledněji zobrazené jednotlivé km a údaje k nim
  • Velké množství veřejných výzev (Challenge) a závodů
  • Spolupracuje s přístroji Garmin
  • Výběr ze všech možných druhů sportů
  • Odpočet před začátkem cvičení
  • Možnost nákupu fan věcí a vybavení na sport v e-shopu
  • Propojení s Facebookem a Twiterem
  • Vývojáři rychle reagují na požadavky
  • Výpis playlistu přehrávaného při cvičení
  • Informace o hydrataci – spotřebované tekutiny během tréninku
  • Krokoměr

Mínusy:

  • Složitější pořizování fotografií při cvičení (o něco složitějsí než u Sports trackeru)
  • Nemožnost dodatečného opravení trasy
  • Export GPX opět jen po jednotlivých aktivitách
  • Webovky v době psaní článku pouze v angličtině
  • Hlášení informací o běhu pouze v placené verzi
  • Mód pro úsporu baterie (jedinečnost aplikace) pouze v placené verzi
  • Režim automatické pausy při běhu je nestabilní, raději nepoužívám
  • Adresa www profilu pouze pod číslem
  • Po poslední aktualizaci zmizelo z grafů FREE verze stránek spousta údajů, které se dříve daly zobrazit
  • Stránky rozdělené na placené a FREE (placené mají k dispozici zobrazení více údajů v grafech) a jsou oddělené od aplikace v mobilu, ta je také FREE a PRO verze (při zaplacení PRO verze nemá člověk nárok na placenou verzi stránek na internetu)

Endomondo PRO verze aplikace pro Android – Čas od času je PRO verze aplikace Endomondo k dispozici na marketu za naprostý pakatel. Při jedné akci jsem aplikaci za pár centů také zakoupil. Kdo chce také Endomondo za pár haléřů (centů), musí pouze sledovat oficiální facebook Endomonda. A jaké jsou rozdíly oproti FREE verzi? Člověka neotravují žádné reklamy, takže hned menší odběr baterie. Možnost všelijakých tréninkových plánů. Audio kouč do uší s různými informacemi o běhu. U hlášení se dá vybrat libovolný jazyk a také libovolná délka okruhu (vzdálenost), po které se informace dozvíme. Přímo v mobilu k dispozici základní grafy u jednotlivých tréninků. To ve FREE verzi není, tam jsou pouze časy jednotlivých okruhů (kilometrů). A to hlavní se jmenuje LOW Power Mode, tedy mód výrazného šetření baterie. Zkoušel jsem párkrát, ale přišlo mi, že GPS se na začátku cvičení déle lokalizovalo, i když by měla její citlivost zůstat nezměněná. Vyplatí se PRO verze? Řeknu to takhle, osobně nevyužívám nic navíc, co by nebylo ve FREE verzi. Ale proč vývojáře nepodpořit, že?

Kolik si vezmou z baterie?

Hodně často se na to lidé při výběru programu ptají, mě to také zajímalo. Bohužel je velmi těžké něco dohledat, tak jsem to zkusil zjistit sám a dospel jsem k velmi jednoduchému verdiktu. Je úplně jedno o jakou aplikaci se jedná, každá z výše zmíněných má ve FREE verzi naprosto stejnou spotřebu baterie. Zkoušel jsem to tak, že všechny tři byly zapnuté najednou. U všech mi systém ukazoval naprosto stejnou spotřebu – 6 %. Co jsem bohužel zatím nevyzkoušel, je šetřící mód v placené verzi u Endomonda, s tím by to podle mě dopadlo jinak. Každopádně, ani všechny programy ve FREE verzi vydrží minimálně pět hodin při nízkých teplotách (do -5 °C) s mým HTC, takže maraton není nejmenší problém (ozkoušeno již několikrát). Pokud chce někdo měřit delší aktivity, doporučuji nějaký speciální model sporttesteru od Garmina nebo externí baterii k mobilu.

Přesnost záznamu?

Tato otázka mě trápila asi nejvíce. Po nějakých 140 naběhaných km s GPS můžu prohlásit, že jsou na tom všechny tři aplikace stejně. Jde totiž hlavně o hardware, tedy čip v mobilu. Na stejné necelých 7 km dlouhé trase mi nejméně naměřil Runkeeper, druhé místo patří Sports trackeru a nejvíce (do 50 m) naměřilo Endomondo. Na jiné trase bylo pořadí zase jiné. Již přes týden používám pouze Endomondo a ani to neměří vždy naprosto stejně, je to +- 60 až 90 m. Takovou odchylku podle mého nemá cenu vůbec řešit.

Čas od času se stane, že aplikace naměří o hodně více kilometrů, ale stává se to pouze ojediněle. Ale to se stává asi u všech zařízení používajících k něčemu GPS.

Doporučuji si pořídit na mobil pouzdro na paži, tzv. armband. S tím bude měření nejpřesnější. Na mém rameni je při každém běhu pouzdro vyráběné Nokií. V nabídce mají jen jedno, takže nebude problém si ho dohledat.

Na diskuzních fórech se často lidé ptají na problém ohledně času lokalizace GPS satelitů. Normálně trvá pár sekund, ale jednou za čas (může se jednat o měsíce, ale i týdny) se doba lokalizace začne prodlužovat. U mě to vždy znamená, že aplikace je třeba aktualizovat. Nevím, proč to tak je, ale většinou aktualizace okamžitě pomůže.

Který tedy vybrat?

Na to si musí každý přijít sám. Jde taky o to, na jaký sport bude aplikace využívána. Já si osobně vybral Endomondo. Důvody jsou snad dost jasně vypsané výše. Ale hlavně doporučuji nezapomenout, že běh není o elektronických doplňcích, ale hlavně o požitku a pocitech při samotném pohybu. 😉

Prvních 12 dní 2012 bylo hlavně o běhu

Jako každoročně shrnu první dny nového roku.

Poslední dobou se mi nedostávalo moc času na všechny mé činnosti. Alespoň, že na běh se čas našel. Takže rychle: dost jsem pracoval, hodně jsem se učil (přeci jen zkouškové je zkouškové), hodně jsem běhal, dostalo se i na četbu a ještě další učení, do toho taky nějaká ta zábava. No prostě naplno využitý čas.

Co se týká učení, už je za mnou. Dnes se mi podařilo splnit dvě poslední a nejtěžší zkoušky tento semestr. Dvě opravdu zasloužená áčka. To píšu jen proto, že jich moc nemám a na tyhle zkoušky byla jako na jedny z mála opravdu poctivá příprava, takže zasloužené. Žádné náhody.

Knih jsem i při nedostatku času stihl přečíst několik a podobný počet rozečíst. Velmi se mi líbí životopis Steva Jobse – přečteno přibližně ze třetiny. Jinak série Hry o trůny je předběžně jako na houpačce, chvilkami se člověk nudí a pak zase ne. Možná později sepíši nějaké krátké zhodnocení.

K práci se vyjadřovat nebudu, ale k běhu ano. První velká věc, začal jsem běhat s mobilem, měřím s jeho vestavěnou GPS své tréninky. Vyzkoušel jsem několik programů a nakonec si vybral Endomondo (proč napíšu někdy příště). Podařilo se mi naběhat v devíti trénincích přes 79 km, což považuji za úspěch. Zatím své novoroční předsevzetí dodržuji (nebo mám alespoň krásně našlápnuto) – min 120 km měsíčně. Dále, mé startovní číslo na Pardubický vinařský půlmaraton změnilo majitele, stal se jím můj kamarád Petr. Důvod přeprodání napíši opět v jednom z dalších reportů, který se bude týkat běhu. A nakonec, došlo k pořízení nových botek.

Bylo to hodně plodných 12 dní. Jen doufám, že stejně aktivně to bude pokračovat i nadále…

Nově zde na blogger.com a nový externí HDD

Trpělivost s bloguje.cz (začal jsem tam blogovat a měl jsem tam blog s adresou rascal.bloguje.cz) mi došla. V budoucnu budu tady, nikde jinde. Důvody jsem popsal v posledním postu na bloguje, ale ty hlavní určitě připomenu. Tedy proč:

  • určitě snazší uživatelská správa
  • požaduji mít příspěvek označený pod více rubrikami (bloguje neumožňuje)
  • větší a snadnější variabilita se vzhledem blogu (HTML psát opravdu neumím a učit se nechci)
  • do budoucna možnost přesměrování na vlastní doménu (přiznám se, že nevím jestli to bloguje umí) a určitě snazší přenos na wordpress (je v plánu)
  • nezaznamenal jsem zde žádné výpadky (což o bloguje bohužel říct nemůžu)
  • vše zde mám pod jedním účtem
  • na psaní používám program Windows Live Writer (ten na bloguje nefunguje)

Nová adresa a stejný rascal. Co víc dodat, snad jen, že doufám ve větší zapojení vás čtenářů. Možnost komentování tady není pod těmi články pro nic za nic. Tím vás do toho nechcu nutit, jen připomínám vaše právo na blogu. O blogu už dost.

Jinak jsem se ouplně zapomněl zmínit, konečně jsem se dokopal a koupil si externí harddisk. Po zkušenosti s tím posledním mi odhodlávání trvalo hodně dlouho. Až to bylo v mém miláčkovi neúnosné, ani krapet místa na disku a ještě s riskem, že o data přijdu. Můj notebook přece jenom není nejmladší, pár zim už se mnou zažil. Potřeboval by inovovat chudáček, ale myslím (tedy vím), že se toho nedočká. Byla by to na jeho původní cenu až moc velká investice. Jen proč jsem se tak dlouho odhodlával. Měl jsem totiž dříve externí HDD značky Western Digital model My Book o velikosti 500 GB. Byl opravdu dobrý, jen se mi po roce a půl pokazil a já přišel o kompletně všechny data. Většinu jsem někde měl, ale fotky ne. Všechny moje fotky za střední a základku vzaly během pár sekund za svý. Peníze mi sice vrátili, ale důvěra se ztratila. Naštěstí Vagi (největší kopírovač dat co znám) i přes moje bezpečnostní opatření kompletně celý disk překopíroval, takže fotky mám schované celé roky u něj. Ještě, že mě neposlechl. Hodnej Vagi…

Exterák jsem koupil už včera, jen jsem na něj vůbec neměl čas. Nejdřív se kluk ušatá šíleně opil a dnes byl celý den až do večera ve škole. Myslel, že umře. Tak mu bylo špatně a divně. Abych se vrátil k disku, jedná se o značku ADATA, speciální exterák s protinárazovou a protiživlovou úpravou. Prej i potápět se s ním můžu. Tak mi snad v té zásuvce nějaké roky vydrží funkční. Kopíroval jsem na něj soubory a přemýšlel jak to udělat automaticky. Chvíli jsem hledal pomocí strejdy Googla dobrý synchronizační program, ale nedařilo se. Nakonec jsem úplnou náhodou zjistil, že dobrou synchronizaci má v sobě zabudovanou Total Commander. Takže až budete potřebovat udržovat dva disky se stejnými daty, nemusíte nic dalšího hledat. Já tedy nic instalovat nemusel, TCčko mám v compu vždycky, a jen to spustil. Jednoduché nastavení složek, pár parametrů a už jen kopírování. Trvalo déle než jsem čekal, bez pár minut celé tři hodiny. Ale je překopírované všechno jak má být. někdy totiž s větším počtem malých souborů bývají problémy, a že moje sbírka hudby hodně souborů má…

Teď už se jenom těším až se dokopu a zajedu za Vagim pro všechny ty fotky. 🙂

A první týden školy je za mnou

Je to tak, nejvíc haluzácký týden konečně skončil. V celém týdnu jsem neměl vůbec náladu na psaní, teď se naštěstí už dostavila, takže do toho.

Začalo to úplně divným pondělkem. Jako největší študáci jsme šli s Martinem do školy na první přednášku, nějaká výroba vrstvených materiálů. Jako fakt záživná hodina. Jakmile dal profesor v půlce pár minut pauzu, nevydrželi jsme to a odešli. Tam se fakt nedalo vydržet. Aby nám udělali radost, zbytek dne mi skoro celý odpadl, až na jeden předmět, který mě fakt zajímal. Došel jsem na něj a jako fakt zajímavý témata, ale bohužel se mi to krylo se cvičením a s těžkým srdcem jsem musel předmět odmáznout. Takže zase nic.

Úterý podobný pondělku. Dost toho odpadlo. A jelikož jsem byl večer předtím s J, tak se nám (mě a Martinovi) nějakým záhadným způsobem podařilo zaspat celou první přednášku od sedmi ráno. Stejně byla o ničem, a jako aby se neřeklo, fakt nás to mrzí. 🙂 Odpoledne jsme se dozvěděli, že máme mít vybranou seminárku na pěkně “suprovej” předmět, FYZMECH. Večer zase s J, takže se na to nějak zapomnělo. Ve středu ráno na to s Martinem koukáme a už zbývalo jenom pár dost špatných témat. Vybral jsem si jedno s tím, že snad budu mít štěstí a nebude to nic hroznýho. Jediný název, který mě moc nevyděsil a alespoň trochu zaujal.

Ve čtvrtek tři cvika. První pár minutek úplně o ničem. Zato na cviku z FYZMECHu lepší, ptám se vyučujícího co s tím mým tématem. Že si vůbec neumím představit nic pod jeho názvem a ani potřebné programy, že neovládám. Dostal jsem odpověď, která se fakt nečekala. Program je prý naprosto primitivní, s modelem budu hotový za chviličku a pak už jenom zpracovat výsledky a napsat. Jednodušší práce tam prý skoro nebyla. Ostatní mi prý možná budou hodně závidět. Do dvou týdnů můžu být hotový. To taky nezabralo víc jak půl hodinky, samozřejmě čekačka na další předmět hodinu a půl. Přetrpěl jsem to, ale jako fakt mě to nebavilo. Další cviko, ve čtvrtek poslední, byl CAD3D. Dlouho jsem se modlil, ať je to AutoCad, a jelikož bůh nějak ví, že na něj nevěřím, pěkně se na mě vykašlal. Hezky TurboCad. Tímhle sis to u mě podělal, ty tam nahoře! Tak zpackaný program jsem už dlouho neviděl. Pomalu ani primitivní obdélník s několika otvory se v tom nedá nakreslit. A to máme za pár týdnů jet 3D! Tady to někdo pěkně nedomyslel. V tý s….e se opravdu nedá nic pořádného udělat. Zlatý AutoCad…

Venku s J jsem nebyl jenom večer v pondělí, ale každý. Vždycky to tak nějak časově šlo, ale kulečník ve středu fakt nevyšel. Dopředu jsem říkal, že chci být do půlnoci doma. Že prej jasný, budeme. Já tomu blbec věřil. Jasně, že se šlo po kulečníku ještě sednout. Sice jsem se dozvěděl spoustu zajímavých věcí od Filipa a aj Jany, ale ujel nám díky tomu rozjezd. A jelikož jsem měl jako vždy štěstí, tak další jel až za hodinu. No hodinu se mi čekat nechtělo, takže pěšky. A jít přes Cejl s mojí krásnou palicí je v noci opravdu odvaha. Naštěstí bez úhony. Dneska večer jsem udělal menší botu, ale myslím si, že to bylo správné. Snad mě dotyčná osoba pochopí. Klidně si o tom můžeme promluvit…

Můj nový účes se mi tak zalíbil, že jsem ho vytunil strojkem na holení. A budu si ho tak udžovat pořád. Je aby se někdo nedivil, když mě potká…

Na víkend mám naplánované po dlouhé době rodné město. Takže nakupování burčáku. Snad pět litrů bude stačit. Vlastně už trochu méně, ten červený se prostě musel ochutnat… Takovou lahodu jsme už dlouho nepili, vůbec teď nemůžu pochopit, proč jsme pili skoro celé září jenom víno. To se musí dohnat! 😀

Jak je vidět, trochu psavá mě chytla. A to tady ještě není všechno. Zážitků je o hodně víc, ale zas tolik psací síly ne…

Infarktová situace, až jsem se zpotil

Včera jsem dostal málem infarkt. Hezky si píšu ve svých oblíbených openofficích ten svůj sci-fi brak (vím, že to není nic moc, ale mě to baví a jsem spokojený) a najednou mi začne blbnout psací kurzor (nevím jak to jinak pojmenovat). Zpozorním a pro jistotu soubor uložím. Abych měl jistotu, znovu otevřu. Dobrý, kurzor neblbne a dělá co má. To trvá bohužel jen do napsání několika dalších slov. Potom kurzor opět skáče všude možně, jen ne tam kde ho chci tou myší přiklepnout, ani šipky na klávesnici nepomáhají. Začínám být zoufalý a i pře můj vynikající zdravotní stav mi srdce buší přímo infarktově. Nic nezlepší ani to, když vyroluji o pár stránek výš a tam většina textu chybí a zbytek je zcela rozhašený. Byl jsem zoufalý, ale naštěstí se mi podařilo panické chování udržet na uzdě. Věděl jsem, že dokument je uložený ještě ve stavu, kdy byl v pořádku. Několik dalších otevření mi všechnu předchozí naději úplně zlikvidovalo. Při každém to vypadalo jako v písmenkové polévce.

Naštěstí mě napadlo soubor zkusit otevřít přes WordPad. V tom se mi sice nezobrazili poznámky, které jsem měl všude po okrajích vepsané pomocí krásné funkce openů, ale čistý text naštěstí nechyběl. Klid se vrátil, přes správce úloh ukončuji natvrdo openy a přemýšlím co dál. O těch několik stránek textu jsem nepřišel, ale asi bych nedokázal začít znovu. Ten večer se už nálada na psaní nedostavila. Pomocí Windows Live Writeru posílám text na můj blog u google, který slouží jen k tomuto účelu, pak si nechávám texty i jako koncepty v Live Writeru a k tomu mám samotný textový soubor na disku. Poslední co udělám, je záloha sem na bloguje. Snad to stačí.

Teď už vůbec nevím čemu může člověk věřit, když ani tolik vychvalované, do teď bezproblémové, openoffice začínají blbnout. Vím, že nejsou úplně dokonalé, ale pro mě byly a doufám, že i nadále zůstanou. Snad to bylo jen chvilkové selhání, protože jinak nevím co budu dělat…

Otázka: Stalo se Vám při práci s openoffice někdy něco podobného?