Stopařův průvodce Galaxií

Dnes popíši jednu z mých nejoblíbenějších sci-fi sérií. Mám jí přečtenou již několikrát a nepřestávám objevovat nové věci, kterým jsem dříve nevěnoval pozornost a tudíž si jich nevšiml.

Autorem této série knih je Douglas Adams. Bravurní anglický spisovatel, humorem určitě nešetřící. Je jediný, který své čtenáře naučil, že trilogie má pět dílů. Adamsovo původním záměrem bylo napsat klasickou trilogii, jenže po třetím díle cítil, že ukončení není správné a tak pokračoval dalšími. Po pátém díle bohužel roku 2001 zemřel, ale vědělo se, že chtěl napsat ještě šestý, opravdu poslední.

Celý příběh se točí kolem obyčejného člověka Arthura Denta. Na začátku všeho mu jde jen o to, že mu chtějí zničit dům a on se tomu snaží zabránit, ale díky jeho příteli Fordu Prefectovi se mu to nepovede. O dům sice přijde, ale sám přežije. Planeta Země je totiž ve stejném okamžiku zničena kvůli stavbě galaktické dálnice. Arthur měl štěstí na kamaráda, Ford Prefect je totiž vesmírný stopař (umí donutit každou vesmírnou loď, aby ho svezla), který se rozhodne vzít Arthura s sebou do vesmíru a tím mu zachránit život. Postupně se Arthur smiřuje se svým novým životním údělem a při sledu neskutečných událostí se sžívá s vesmírem a vůbec.

Knihy nemají moc stránek, a tudíž je mohu směle doporučit i lidem méně ochotným číst. Určitě dobré je, že z knih se člověk dozví všechny nejdůležitější vlastnosti ručníku. Ručník je totiž nedůležitější věc ve výbavě stopaře. Všech pět dílů původní série:

  • Stopařův průvodce Galaxií 1.
  • Stopařův průvodce Galaxií 2. – Restaurant na konci vesmíru
  • Stopařův průvodce Galaxií 3. – Život, vesmír a vůbec
  • Stopařův průvodce Galaxií 4. – Sbohem, a dík za ryby
  • Stopařův průvodce Galaxií 5. – Převážně neškodná

Původní série jsem napsal schválně, o žádný omyl se nejedná. Před několika měsíci byl totiž v češtině vydaný šestý závěrečný díl s názvem Stopařův průvodce galaxií 6. – A ještě něco…. . Na žádost bývalého agenta Adamse a s požehnáním žijící Adamsovo manželky ho sepsal Eoin Colfer. Irský spisovatel a komik, autor knižní série o Artemisu Fowlovi. Nutno dodat, že Colfer z úcty k zesnulému Adamsovi původně odmítl, ale nakonec byl přemluven. Doslova donucen. Sám říká: „Váhal jsem, ale pak jsem si uvědomil, jak bych litoval, kdyby takovou knihu napsal někdo jiný.“

Na počest Adamsově památce se celosvětově 25. května slaví Ručníkový den. Všichni jeho příznivci u sebe celý den nosí na viditelném místě ručník. Nezbývá než dodat „Don´t panic!“ a hlavně si nezapomeňte svůj ručník.

Více o spisovateli a jeho tvorbě – legie.info

Arthur C. Clarke – Vesmírná odysea

Milovníci klasické sfi-fi určitě ví o kom mluvím, ale hodně lidí v mém okolí nemá vůbec ponětí kdo vůbec je.

Jen krátce k jeho osobě. Angličan, spisovatel sci-fi patřící mezi „Velkou trojkou science fiction“. Je vynálezce stacionární družice. Pro ty kteří netuší, jedná se o družici setrvávající na stejném místě.

Mezi jeho nejznámější dílo patří 2001: Vesmírná odysea. Další díly už tak známé nejsou, ale podle mého jsou stejně dobré jako první. Celý první díl je o nalezení neznámého mimozemského předmětu na měsíci a následném vyslání výpravy k Saturnu. Velkou roli hraje v celé knize superpočítač HAL3000, který začne hodně zlobit. Blíže přibližovat nebudu, ale je to velmi poutavá kniha. Určitě doporučuji celou sérii přečíst. Já osobně jí zatím ještě nedočetl.

Více o spisovateli a jeho tvorbě – legie.info

Kulhánek Jiří

Moje doporučení mého oblíbeného spisovatele.

První spisovatel, kterého vám doporučím, je výše zmíněný Jiří Kulhánek. Jeho tvorba na mě z české sci-fi zapůsobila snad nejvíce. Jím popsané spojení budoucnosti a světa upírů je úplně fascinující. Přímo dokonalé. Opravdu to vypadá, jako by mu nějaký upír vyprávěl své zážitky a on je jen přepisoval. Jeho kniha Vládci strachu je něco, k čemu se čas od času vrátím. Taková ideální oddychovka, nic dlouhého, ale ani krátkého a nic v ní nechybí. Byla to první knížka, kterou jsem od něj na doporučení mého bratra četl a musím uznat, že bratr se v tom, že se mi to bude stoprocentně líbit, nespletl. Líbily se mi i ostatní knihy.

Zbytek knih od Kulhánka jsem četl v tomto pořadí: Noční klub 1 a 2, série Cesta krve (i s dodatkem od Neffa), série Divocí a zlí a nakonec knihu Stroncium. Nejvíce z těchto se mi líbily knihy s Nočním klubem, krásně volně navazují na Vládce strachu. Nemůžu ani pohanit Cestu krve, tak jako u hemzů toho druhého jsem se dlouho nenasmál. Divocí a zlí na mě byly docela divoké knížky, s odlišným stylem od ostatních, ale nakonec se mi také líbily. Jediná kniha, co se mi od něj nelíbila, je Stroncium. Ne přímo nelíbila, prostě to není moje krevní skupina. To je od něj snad jediná kniha, ke které se vůbec nechci vracet.

Knížky od Kulhánka mají snad jen jednu jedinou vadu. Sehnat je v papírové podobě je zhola nemožné. Mistr se totiž rozhodl, že dotisky nebudou. Mistrovi je totiž jedno co na jeho tvorbu říkají a co si o ní myslí jeho čtenáři. Mě osobně přijde, že píše sám pro sebe a vynikající prodejnost je jen vedlejší produkt, o který mu nejde. Takže pokud si mistrovo dílo chcete přečíst máte dvě možnosti. Za prvé našetřit pěknou sumičku a knihy si koupit nebo za druhé, to je reálnější, je stáhnout na internetu jako e-book. Ještě jsem zapomněl na třetí a poslední možnost, můžete si počkat na vydání nové knihy. Podle Mistra to bude jeho první pořádná kniha, takže se je určitě na co těšit a vyhozené peníze to rozhodně nebudou. Ale určitě jeho knihy stojí za přečtení!

Více o spisovateli a jeho tvorbě – legie.info