Kulhánek Jiří

Moje doporučení mého oblíbeného spisovatele.

První spisovatel, kterého vám doporučím, je výše zmíněný Jiří Kulhánek. Jeho tvorba na mě z české sci-fi zapůsobila snad nejvíce. Jím popsané spojení budoucnosti a světa upírů je úplně fascinující. Přímo dokonalé. Opravdu to vypadá, jako by mu nějaký upír vyprávěl své zážitky a on je jen přepisoval. Jeho kniha Vládci strachu je něco, k čemu se čas od času vrátím. Taková ideální oddychovka, nic dlouhého, ale ani krátkého a nic v ní nechybí. Byla to první knížka, kterou jsem od něj na doporučení mého bratra četl a musím uznat, že bratr se v tom, že se mi to bude stoprocentně líbit, nespletl. Líbily se mi i ostatní knihy.

Zbytek knih od Kulhánka jsem četl v tomto pořadí: Noční klub 1 a 2, série Cesta krve (i s dodatkem od Neffa), série Divocí a zlí a nakonec knihu Stroncium. Nejvíce z těchto se mi líbily knihy s Nočním klubem, krásně volně navazují na Vládce strachu. Nemůžu ani pohanit Cestu krve, tak jako u hemzů toho druhého jsem se dlouho nenasmál. Divocí a zlí na mě byly docela divoké knížky, s odlišným stylem od ostatních, ale nakonec se mi také líbily. Jediná kniha, co se mi od něj nelíbila, je Stroncium. Ne přímo nelíbila, prostě to není moje krevní skupina. To je od něj snad jediná kniha, ke které se vůbec nechci vracet.

Knížky od Kulhánka mají snad jen jednu jedinou vadu. Sehnat je v papírové podobě je zhola nemožné. Mistr se totiž rozhodl, že dotisky nebudou. Mistrovi je totiž jedno co na jeho tvorbu říkají a co si o ní myslí jeho čtenáři. Mě osobně přijde, že píše sám pro sebe a vynikající prodejnost je jen vedlejší produkt, o který mu nejde. Takže pokud si mistrovo dílo chcete přečíst máte dvě možnosti. Za prvé našetřit pěknou sumičku a knihy si koupit nebo za druhé, to je reálnější, je stáhnout na internetu jako e-book. Ještě jsem zapomněl na třetí a poslední možnost, můžete si počkat na vydání nové knihy. Podle Mistra to bude jeho první pořádná kniha, takže se je určitě na co těšit a vyhozené peníze to rozhodně nebudou. Ale určitě jeho knihy stojí za přečtení!

Více o spisovateli a jeho tvorbě – legie.info

Čtu…

Už jsem se zmínil, že hodně čtu. Když myslím hodně, tak opravdu hodně. Život bez knížek si vůbec neumím představit. Když se člověk nudí – vezme si knížku, jde na záchod – vezme si knížku, jede nějakým dopravním prostředkem – vezme si knížku, na někoho čeká – vezme si knížku, a tak bych mohl pokračovat ještě dost dlouho. Knížky jsou pro mě prostě taková záchrana před vším možným.

Nejzajímavější jsou ale reakce, když někde řeknu, že čtu. Ty nejčastější: „Cože, ty čteš? A to tě to baví?“; „Co na těch knížkách prosím tě máš? Takhle ztrácet čas…“; „Knížky?! Já tak maximálně články na netu a čas od času časopis.“ Lidé čtoucí tyhle řeči určitě také slyšeli už mnohokrát. S tím se ale člověk milující knížky musí smířit, ostatní ho považují prostě za takového malého podivína.

Jenže oni si neuvědomují několik věcí, které já jako člověk který čte ano. Zaprvé neznám vůbec termín „nuda“. Co to vůbec je?! Za druhé mám větší slovní zásobu něž většina lidí co znám. Po tomhle argumentu se zpravidla na chvilku, ten s kým se bavím, urazí. Za třetí mám díky knížkám i větší všeobecný přehled. A za další si teď nic nevybavím, ale kamarád říká, že díky čtení mám větší kapacitu mozku. To nepotvrzuji, ale ani nepopírám.

Teď k tomu co čtu. Nejčastěji to jsou knížky se zaměřením sci-fi a fantasy. Ovšem nepohrdnu i jinými žánry, v mé knihovně jsou k nalezení dobrodružné knihy, romány, cestopisy, odborné publikace, učebnice, slovníky, náboženské texty a ještě mnoho dalších. Můj záběr je opravdu široký.

Nejkrásnější pocit je, když se mi podaří udělat z nečtenáře čtenáře. Je to obtížné, ale opravdu to jde. O tom napíšu ale nědky jindy.

Já jen říkám: „Lidi, čtěte!“ Nemusí to být hned knížky, ale hlavně ty texty musí mít nějakou váhu. Pár vět denně v esemeskách nebo na icq opravdu nestačí.