Nemůžu se dočkat!

Měl bych dělat práci do školy… jenže místo toho zase sedím u toho zpropadeného internetu a surfuji. Nejvíc času trávím poslední dobou na blozích a na ebookforu. V pondělí mi má totiž dorazit Kindle a jsem úplně nedočkavostí bez sebe. V úterý před půlnocí jsem si ho objednal a v pátek už mi volal kurýr jestli jsem doma, bohužel jsem musel změnit adresu doručení, doma by mě určitě nezastihl. České obchody by se měly stydět, čtečka z Ameriky byla doma mnohem rychleji, než když si člověk něco objedná u nich. Těším se jako malý kluk na Vánoce. Zase si budu moci číst! A tak místo učení sháním nové knížky a převádím je i se starými do formátu .mobi, aby se v Kindlu daly přečíst. Tolik toho zase do té školy nemám, aby se to nedalo odložit. Jak rád říkám: „Umění žít spočívá v tom, umět se včas rozhodnout, na co se dřív vysrat!

Tenhle týden byl dost v pohodě. Ve škole jen tři dny a pak státní svátek a po něm volný pátek. Naštěstí se zadařilo a oba dva volné dny jsem byl na brigádě v Baumaxxu. Větší flákárnu jsem nezažil, většinu doby jsem jenom postával a dělal, že něco dělám. Lehčeji jsem snad ještě peníze nevydělal. I když za to vstávání si je zasloužím, práce byla lehká, ale musel jsem vstávat v půl páté ráno, abych byl včas na hale. Hrozný čas na vstávání, úplně lituji lidi, kteří musí na tu nekřesťanskou hodinu vstávat každý den. Zato ve škole nic moc. Minulý víkend jsem si vymyslel téma seminárky na předmět Včelí produkty a milý profesor mi ho, prý s těžkým srdcem, zavrhl. Ale stejně to téma udělám, jen si upravím název. Já na něj vyzraji.

Docela hodně jsem se začal zajímat o staré známé indické cvičení – jógu. Fascinuje mě na ní, že si člověk správných dýcháním a nenásilnými (alespoň doufám, že to tak je) pohyby protáhne všechny (hloubkové) svaly v těle během krátké doby. O jiných účincích na organismus nemluvě. Kdybych měl dost peněz, chodil bych na kurzy, ale bohužel nemám, takže zbývá samostudium. Naštěstí se dá na internetu sehnat dostatek knih, takže do určité fáze to půjde doma. Vím, že pak se budu muset na nějakou hodinu pod odborné vedení sem tam zajít podívat, ale do těch začátků mi to bude stačit doma. Teď už jen najít si na cvičení jógy okno v rozvrhu mezi ostatním cvičením. Snad se mi to povede a do pár týdnů začnu. Ale nejdřív musím krapet něco nastudovat. Pomocí Kindlu to studium půjde ještě lépe.

Všechno možné, hlavně z mé palice

Týden byl na můj vkus až nějak moc plný školních povinností. Vůbec se mi to nelíbí. Pořád ve škole a i na víkend máme hodně úkolů. Ale naplánoval jsem si to, takže to v pohodě zvládnu. Ale i tak to nebude nic lehkého. Kalendář na googlu mám zcela zaplněný školními věcmi a k nim ještě hromadou jiných povinností. Nějak jsem se ten kalendář naučil používat a už si to bez něj neumím představit. Jen kdyby to všechno sepsané na jednom místě nevypadalo tak hrozivě.

Hodně jsem přemýšlel nad svojí finanční situací a snažil jsem se najít si tady v Brně zase nějakou brigádu. Alespoň na ten pátek, sobotu a neděli, které mám volné. Poslal jsem opět několik životopisů a čekal. Jenže jsem tvrdě narazil. Ne v tom, že by se neozvali, to mi hezky volali a jednou dokonce asi minutu po odeslání mailu s životopisem. Ale narazil jsem hlavně na neflexibilitu pracovní doby požadované od zaměstnavatelů. Ve všech inzerátech to znělo krásně: Práce časově ideální pro studenty – pojďte k nám. Ale reálné požadavky měli jiné. Vždy chtěli několik dní v týdnu a ještě k tomu normální pracovní doby, osm hodin denně. Jenže to já prostě nejsem schopný ve svém časovém rozvrhu nikde najít. Nejsem žádný Hermiona z Harryho Pottera, abych se vracel v čase. Snažil jsem se najít i jednorázové víkendovky, ale i s těmi je to nevalné. Buď vůbec nic a nebo hned obsazené. I když jsem na netu dost často, tak bohužel většinou ne v době, kdy se inzeráty nejčastěji na web zadávají. Takže výsledek snažení = je to pořád stejné, ani ve třetím semestru si ke studiu nemůžu přivydělat. Snad ve čtvrtém…

Pěkně mě to štve, že nemám žádný vedlejší příjem peněz ke studiu. Být pořád závislý na rodičích se mi nelíbí. Jak bylo v létě finančně krásně… Většinu peněz jsem totiž dal teď na začátku školního roku do rozjezdu školy (dobře, úplně všechno ne, také jsem si hodně užíval života) a nezbylo mi prakticky nic. To bylo plateb. A teď to také není o nic lepší, prakticky všechno jde na studia a platby okolo. Ani mou vysněnou věc si nemůžu koupit. A to už po těch pár letech co jí chci nestojí deset tisíc, ale jenom tři. Víc už dolů jít nemůže. Chci čtečku knih s technologií E-ink. Mám vyhlídnutý Kindle 3 od Amazonu. Podle mě úplně dokonalý přístroj pro čtenáře. V počítači mám stovky knížek, ale zařízení na čtení mi od Vagiho narozenin jaksi pořád schází. Takové roky čtečku chci a když už je konečně za dobrou cenu, tak pro změnu nemám prostředky. No nenaštvalo by to? Ale já to jen tak nevzdám, doufám, že do měsíce, maximálně dvou, jí budu mít doma.

Alespoň, že v osobním životě se mi pro změnu celkem daří. Až jsem dokonce spokojený. Což nevím jestli jsem vůbec kdy předtím byl. Asi mi není souzeno být spokojený ve všem. Vždycky musí být něco na druhé straně váhy. Jin a Jang jsou holt všude… Do toho všeho se konečně dostalo na každodenní učení angličtiny a také to psaní. Hodně se snažím. Naproti tomu k rodokmenu už jsem se delší dobu nedostal = znovu jsem zamrzl na mrtvém bodě a aby toho nebylo málo, ani číst si nestíhám. To jsou samý skripta a na knížku on Janči se nenachází vůbec čas. To, že nemám čas na filmy, seriály a rodokmen beru, ale to čtení mě prostě a jednoduše štve!

Jsem si postěžoval a hned mi je líp. 😀 Dělám si srandu, je to jenom každodenní realita, která mě už fakt naštvat nemůže.

Hurá do třetího semestru

Minulou sobotu se mi v podvečer konečně zpřístupnilo vytvoření rozvrhů do třetího semestru. Nejdříve jsem měl v plánu udělat si rozvrh co nejjednodušší, abych ve škole skoro vůbec nemusel být. Ale padlo mi do oka tolik zajímavých předmětů, že jsem prostě neodolal a přidal si hodně volitelňáků. Nakonec mám rozvrh naplánovaný na několik hodin každý den od pondělí do pátku. Vypadá to sice hrozně, ale jednu výhodu to má. V příštích semestrech už si nebudu muset přidávat volitelné předměty. Díky tomuto semestru totiž splním na konci bakalářského studia hranici 180 kreditů úplně s přehledem. Pak budu mít v dalších semestrech dost volna, abych si konečně našel trvalejší práci, hlavně v oboru. Studuji totiž obor Stavby na bázi dřeva (jinak dřevostavby) na Mendelově univerzitě a zatím jsem se sháněním práce neměl moc štěstí. Poslední dva roky v oboru prakticky nic…

Abych si vyčistil hlavu od té celoprázdninové práce v call-centru, vzal jsem na týden práci na stavbě. Rekonstrukce starší usedlosti, takže hlavně bourání, práce s lopatou, vození koleček atd. Jednoduchá nenáročná nádeničina. To byla taková úleva pracovat konečně s lidmi stejného ražení jako já. Samí stavaři nebo lidé studující obory blízké stavebnictví. Vyčistil jsem si hlavu, hodně vzpružil a protáhnul celé tělo a k tomu si užil spoustu zábavy. Já prostě na podobnou práci nedám dopustit. Škoda, že mám teď v týdnu obíhání různých věcí kvůli škole, asi bych vzal i další týden. Přece jenom, peníze také nebyly špatné.

Co dodat, snad jen to, že se do té školy docela dost těším. Je to sice divné, ale holt pravda. Člověk si tam i odpočine.