Akční to je stále dost, jen ta práce…

Jsem prostě blázen do deskových her. Go jsem si koupil jenom na zkoušku a už je z toho větší závislost než šachy. V té jeho jednoduchosti a složitosti najednou je prostě síla. Nemůžu se od něj odtrhnout. Je to až tak vážný, že začnu chodit tady v brně do klubu. A to jsem u šachů nikdy nechodil.

Jinak vše při starém. V posledním odstavci jsem se posledně zmínil, že si půjdeme s lidmi z práce sednout. Šli jsme a bylo to dost super. Nakonec se nás sešlo devět plus další lidi. Nakonec jsme skončili na diskotéce a prováděli jsme dost odvážné tance. Holek bylo přece jenom krapet víc. 🙂 Ten večer jsme si i naplánovali společný několikadenní výlet. Pojedeme na kola!

Jinak jsme my “pracanti” strávili spolu i páteční noc na Vojtovo chalupě. Dost super akcička. Sice nás bylo pár, ale vydařilo se to. Dokonce aj osud mi byl vyložen. Podle těch karet nic moc, ale já na to kašlu. Nevěřím na to. Sobota večer zase ve městě. Šel jsem s Filipem na kulečník. Jelikož jsem naspal na sobotu jen čtyři hodiny, tak jsem končil po jedenácté. Filip mi dneska říkal, že to táhnul až do pěti do rána. Prý ho ta ospalost potom přešla. Blázen!

Zítra mám v plánu k obědu sushi a potom večer umytí té stále se zvětšující hromady nádobí ve dřezu (kam se na ní hrabe naše milá Sněžka…) a možná aj na praní se dostane. To je ale už ve hvězdách…

Druhá polovina prázdnin začala zajímavě

Chvíli už jsem nenapsal a za těch deset dní se toho stalo opravdu moc. Tak se to pokusím rychle popsat.

Práci mám pořád stejnou. Jak už jsem psal, výběrové řízení jsem nakonec nevyhrál a proto stále call-centrum. Alespoň mi přidali na platu a lezu tam tak nějak nahoru. Jinak lepší práci stále hledám.

Hned ten den, co jsem se dozvěděl prohru ve výběrovém řízení, jsem konečně přemluvil kolegy z práce jít si sednout na skleničku. Nakonec to dopadlo tak, alespoň podle vyprávění ostatních, že jsme skončili někdy v jednu ráno a že jsem dělal zajímavé věci. Během poslední hodiny jsem prý stihl naštvat policajty, povídal jsem si na ulici s lehkýma děvama, naštval jsem přítele jedné pěkné kolegyně a dělal spoustu dalších věcí, které sem radši psát nebudu. 😀

O víkendu 6. – 8. jsem se podíval po dlouhém měsíci domů. Kamarád slavil narozeniny a já u toho prostě nesměl chybět. Nevěděl jsem co mu dát, ale naštěstí se mi podařilo vymyslet hromadný dárek. Takže si všichni oddychli, že něco bude a bude to levný a bez trapasu. Na oslavě byly dva sudy piva a patnáct lidí. Kalilo se pomalu non-stop celé tři dny. Prostě paráda. Ani nevím jestli se oslavenci dárek líbil, byli jsme totiž všichni celkem hodně veselí a k tomu zmatkovití.

Po návratu do Brna mě čekala v pondělí hned další malá akcička a od té doby celkem s pitím klid. Snad už jen, že ve středu jsem našel ve městě jednu prodejnu deskových her a tak jsem musel ve čtvrtek na čumendu. Deskové hry miluju! Nakonec jsem tam nechal přes šest set. Levné podívání… ale GO je doma! 🙂

Zítra máme zase s lidmi z práce někam jít. Snad to nebude moc divoký…