Hong Sung-hwa – První kjú

Poslední dobou mě hra Go docela hodně pohltila a tudíž jsem tento titul nemohl ponechat nepovšimnutý. Když jsem si v létě kupoval goban a kameny (zmínka zde), vzal jsem s nimi i knihu První kjú autora Sung-hwa. Hned při prvním čtení se zařadila na čelo mého pomyslného žebříčku oblíbených knih.

V knize hraje velkou roli hra Go, ale to neznamená, že je dobrá jen pro hráče této hry. Úžasný a silný příběh se bude líbit každému, alespoň podle mého názoru. Oficiální text prodejců ke knize zní takto:

Korejský chlapec Uk se náhodou seznámí s hrou go. Ta ho uchvátí natolik, že se po čase rozhodne, že se stane profesionálním hráčem. Podobný cíl však měly v 60. letech, kdy se děj odehrává, v Koreji stovky dalších hráčů. Naplnit ho se podařilo však jen několika málo vyvoleným. Uk se přesto rozhodne vyměnit prestižní školu, rodinu a jisté zázemí za nejistý příjem z hazardního go a touhu stát se profesionálem. Tento strhující příběh o cestě go, ale také o přátelství na život a na smrt a o lásce, si nyní můžete přečíst v češtině.

Goistům, ale i negoistům, doporučuji knihu určitě zakoupit a přečíst. Je tedy těžší jí sehnat, ale za tu trochu námahy to určitě stojí. Zrovna jsem jí dočetl podruhé a v brzké budoucnosti to vidím napotřetí. Nakonec výňatek z knihy (ten samý je i na přebalu knihy):

„Jak to, že holky i špatní hráči pokaždé, když je člověk zničí, chtějí ještě?“ zabručel Uk, když sáhl do kapsy napěchované zmačkanými penězi, které za noc vyhrál. Šlo o dvojsmyslnou narážku, jelikož korejský slangový výraz pro soulož a drtivou porážku v go byl stejný. S uspokojením se usmál, když si vzpomněl na madam Kang, kterou před dvěma dny několikrát „zničil“ a na pana Stupida, jehož během celonočního klání rozdrtil v bezpočtu partií. Oba si vyžádali další utkání, a to co nejdřív. Ano, mezi ženami a špatnými hráči je pozoruhodná podobnost. Uk, který se živil hazardem, vyloudil na tváři pobavený úsměv.

Kde hraji a kde můžete také

Kromě hraní šachů a Go naživo hraji taky online. Dříve jsem hodně využíval server www.herna.net, ale přestal mi stačit. Jsou to přece jenom malé stránky a ještě navíc se mi nelíbí graficky.

Šachy nejvíce hraji na serveru www.brainking.cz. Je to vlastně stránka umožňující nastavit čas na jednotlivé tahy, od minut až po dny, přes měsíce do neomezena. Jedná se vlastně o korespondenční hraní. Jen je stvárněno graficky. Na brainkingu hraji také Go, ale není to nic moc.

Na živé online hraní jsem z už zmíněné herny.net přešel na www.playok.com. Čas od času tam zahraji šachy a piškvorky, ale nejvíc tam hraji poslední dobou Go. Playok mi přijde takový nejvíc v pohodě ze všech stránek a serverů co jsem vyzkoušel. A že jsem jich za ty roky vyzkoušel hodně, ani vyjmenovat to nedokážu.

K tomu Go. Zatím hraji na playoku, ale plánuji za nějaký čas přejít s jeho hraním na KGS. KGS je herní server speciálně určený pro Go. Existuje ještě IGS, což je vlastně to samé jako KGS s pár odlišnými detaily. Já si vybral KGS, a to jenom proto, že má program počeštěné prostředí. Možná časem přejdu na druhý a nebo, to je více možné, budu hrát na obou.

Pokud by chtěl někdy nějaký čtenář z Brna zahrát šachy nebo Go naživo, není problém. Stačí zkontaktovat.

Konečně v Go klubu

Minulou středu jsem se konečně odhodlal navštívit brněnský Go klub. Ano, Go mě tak chytlo, že už chodím do klubu. Podle jejich stránek jsem tam čekal hrozně moc lidí, ale naštěstí to byl pravý opak. Se mnou tam bylo ještě šest lidí. Mají tam úplně úžasnou přátelskou atmosféru. Hrál jsem několik her, z toho úplně prvně na desce 19×19, a bylo z toho několik drtivých porážek. Pro mě. Já, ze šachů zvyklý pomalu na samé výhry, najednou prohrávám a k mému údivu mi to vůbec nevadí. Hlavní je ten požitek ze hry.

Včera večer jsem tam byl opět a bylo to ještě lepší. Trochu víc lidí a s nimi i víc zábavy. Zalíbilo se mi tam, určitě do tohoto klubu budu chodit. Sice pořád prohrávám, ale to se časem podá. Neustále se zlepšuji.

Jinak jsme s kamarády v Brně udělali v týdnu několik dost vydařených akciček a o víkendu jsem se po dlouhé době zase podíval domů. Do svého rodného města. S pár kamarády jsme podniknuli skvělý večer v čajovně se spoustou čaje, jak jinak, a dvěma vodnicemi. U vodnice jsem povyprávěl Bořkovi o tom jak se Go hraje. Hodně se mu Go zalíbilo a dokonce je i pro to v budoucnu u nás ve městě založit Go klub. Žádný totiž nemáme. V okolních městech jsou, ale u nás stále nic. Do toho se ale vrhnu až to budu trochu lépe umět hrát…

A jelikož jsem byl po dlouhé době doma, tak jsem se konečně dokopal k tomu si na Go udělat pořádnou desku. Podařilo se mi totiž najít na netu rozměry jak gobanu tak i jeho políček. Šířka gobanu je 424,4 mm a délka je 454,5 mm. Rozměr políček je zleva doprava 22 mm a shora dolů 23,7 mm. Chtěl jsem udělat nějakou pořádně silnou desku se soustruženými nožičkami, ale nakonec jsem se spokojil s tenčí deskou z BIO-desky. Pořádnou desku si vyrobím, až přijdu na to jak na dřevěnou plochu nakreslit síť, aniž by se rozpila. Teď je to pořád takové nic moc na pár místech rozpité, ale už se tomu dá říkat goban. Až budu dělat ten pořádný, tak celý postup řádně zdokumentuju a publikuju.

Akční to je stále dost, jen ta práce…

Jsem prostě blázen do deskových her. Go jsem si koupil jenom na zkoušku a už je z toho větší závislost než šachy. V té jeho jednoduchosti a složitosti najednou je prostě síla. Nemůžu se od něj odtrhnout. Je to až tak vážný, že začnu chodit tady v brně do klubu. A to jsem u šachů nikdy nechodil.

Jinak vše při starém. V posledním odstavci jsem se posledně zmínil, že si půjdeme s lidmi z práce sednout. Šli jsme a bylo to dost super. Nakonec se nás sešlo devět plus další lidi. Nakonec jsme skončili na diskotéce a prováděli jsme dost odvážné tance. Holek bylo přece jenom krapet víc. 🙂 Ten večer jsme si i naplánovali společný několikadenní výlet. Pojedeme na kola!

Jinak jsme my “pracanti” strávili spolu i páteční noc na Vojtovo chalupě. Dost super akcička. Sice nás bylo pár, ale vydařilo se to. Dokonce aj osud mi byl vyložen. Podle těch karet nic moc, ale já na to kašlu. Nevěřím na to. Sobota večer zase ve městě. Šel jsem s Filipem na kulečník. Jelikož jsem naspal na sobotu jen čtyři hodiny, tak jsem končil po jedenácté. Filip mi dneska říkal, že to táhnul až do pěti do rána. Prý ho ta ospalost potom přešla. Blázen!

Zítra mám v plánu k obědu sushi a potom večer umytí té stále se zvětšující hromady nádobí ve dřezu (kam se na ní hrabe naše milá Sněžka…) a možná aj na praní se dostane. To je ale už ve hvězdách…

Druhá polovina prázdnin začala zajímavě

Chvíli už jsem nenapsal a za těch deset dní se toho stalo opravdu moc. Tak se to pokusím rychle popsat.

Práci mám pořád stejnou. Jak už jsem psal, výběrové řízení jsem nakonec nevyhrál a proto stále call-centrum. Alespoň mi přidali na platu a lezu tam tak nějak nahoru. Jinak lepší práci stále hledám.

Hned ten den, co jsem se dozvěděl prohru ve výběrovém řízení, jsem konečně přemluvil kolegy z práce jít si sednout na skleničku. Nakonec to dopadlo tak, alespoň podle vyprávění ostatních, že jsme skončili někdy v jednu ráno a že jsem dělal zajímavé věci. Během poslední hodiny jsem prý stihl naštvat policajty, povídal jsem si na ulici s lehkýma děvama, naštval jsem přítele jedné pěkné kolegyně a dělal spoustu dalších věcí, které sem radši psát nebudu. 😀

O víkendu 6. – 8. jsem se podíval po dlouhém měsíci domů. Kamarád slavil narozeniny a já u toho prostě nesměl chybět. Nevěděl jsem co mu dát, ale naštěstí se mi podařilo vymyslet hromadný dárek. Takže si všichni oddychli, že něco bude a bude to levný a bez trapasu. Na oslavě byly dva sudy piva a patnáct lidí. Kalilo se pomalu non-stop celé tři dny. Prostě paráda. Ani nevím jestli se oslavenci dárek líbil, byli jsme totiž všichni celkem hodně veselí a k tomu zmatkovití.

Po návratu do Brna mě čekala v pondělí hned další malá akcička a od té doby celkem s pitím klid. Snad už jen, že ve středu jsem našel ve městě jednu prodejnu deskových her a tak jsem musel ve čtvrtek na čumendu. Deskové hry miluju! Nakonec jsem tam nechal přes šest set. Levné podívání… ale GO je doma! 🙂

Zítra máme zase s lidmi z práce někam jít. Snad to nebude moc divoký…