Třetí (předposlední) týden jógového kurzu v Indii

Dva týdny utekly jako voda a najednou jsme v polovině kurzu. Ani se není čemu divit, když má člověk program od rána do večera, tak dny letí neuvěřitelnou rychlostí.

Co se týká našeho druhého volného dne. Není moc co psát. Asi jako jediný jsem si ráno dal ranní praxi jógy, v shale jsem byl sám. Pak následovalo praní prádla se snídaní a po ní opět jen návštěva Rishikeshe. Tentokrát jen na tři hodinky, projít se, něco nakoupit, pojíst nějaké dobroty a brzy se vrátit. Zbytek odpoledne strávené odpočinkem. Ono i začalo pršet, takže by se stejně nedalo moc výletovat.

Náš rozvrh

Malinko nás rozhodil rozvrh na příští týden. Vstávání posunuto o půl hodiny na 7 ráno a večer prodloužení programu do půl osmé, čas večeře. Začátek každého dne jógou, pak hodina Naturopathy, snídaně, po ní 2 a půl hodiny činností (buď Alignment a Self Study a nebo Emotional blockade), oběd, po něm filosofie, practicum a opět ásany a nebo samostudium. Ve dvou dnech místo samostudia Teaching methodogy. Večeře až v půl osmé večer, někdy později. Celkem zápřah.

Filosofie byla zábavná

Budu mluvit o Emotional blockade podle Naturopathy. Taková srandovní věc se mi stala. Když mi Mahip sděloval jaký typ podle ajurvédy jsem, nezapomněl se zmínit, že emoční odblokování je něco extra, co poskytuje škola AlakhYog a jelikož jsem z jiné školy, tak nemám zaplaceno. Řešení dvě, buď doplatit cca 150 euro a nebo mít v ten čas samostudium. Okamžitě jsem přijal samostudium, protože jsem neměl zájem ztrácet čas nějakými blbostmi. Pak nadešel čas hodiny, všichni byli v shale a já si užíval sluníčka na střeše s úmyslem se učit a možná něco napsat. Jenže najednou přišel Mahip a řekl mi, že Hari-gi mě na hodině chce a jestli bych se tedy nepřidal, že jsem jediný mimo. O ceně se nezmínil, takže zadarmo. Trochu neochotně jsem souhlasil, já věděl proč na to čarodějnictví nechci…

Mudpack

Naturopathy s emočními blokádami byla prakticky jedna a ta samá věc – tzv. přírodní léčitelství. Kdyby nás raději učili ájurvédu… Naturopathy je podle mě naprosto nepoužitelná věc, která ve spoustě případů může i ublížit, když se dodržuje (můj názor). Hodně jsme si povídali o pitném režimu, dýchání, myšlení a tak. Dokud se povídalo, tak pohoda. Sice by mi asi selhaly ledviny, kdybych pil podle Naturopathy, ale ok. Jenže pak začaly Emotional blockade a praktikování čarodějnictví na vlastní kůži. Přišlo mi to vycucané z prstu, žádné informace nikde k dohledání. Prostě jsem to nedokázal přijmout.

Můj Mudpack

Na první dvouhodinovce emočních blokád bylo odblokování nohou. Úplně jednoduše šlo o masáž nohou, působení na trigger-points a k tomu přidaná reflexní terapie chodidla. Hari-gi někde něco viděl a podle toho si udělal vlastní terapii. Prostě řekl lidem ať plnou silou mačkají druhému ve dvojici na lýtka a stehna. Předtím ať udělají reflexní masáž chodidla přímo řekl páteře. Co se týká té reflexky, nějak jezdil po chodidle a vypadal u toho důležitě. To, že byl úplně mimo mu bylo jedno a mačkal spíš na močové cesty. Co se týká trigger-pointů, lýtka jsem prostě nedal a k tomu jsem ještě nezvládl mačkání na slabiny. On nikdy neslyšel o křečových žilách a co mohou udělat a pak ani o lymfatických cestách. Vše jsem mu řekl, až když mi přišel radit v průběhu masáže na Gabrielovi. Když jsem mu vysvětil jak se to má s reflexkou, že působí na jiné části těla než si myslí, a co mohou způsobit křečové žíly, už k nám po zbytek těch 2 hodin nepřišel. První den sranda. Každopádně jsem si já a Naturopathy vůbec nesedli a nemáme se rádi.

Yogi-gi a jeho hodina

Druhý den jsem se už nezapojoval do jeho šíleností a četl jsem si skripta. Čas od času se mě lidi jen zeptali jestli je ta a ta technika bezpečná a pak ji dělali. Jen jednomu člověku jsem se prokecl, že jsem se živil masážemi a reflexní terapií a najednou to věděli všichni. Třetí den jsem si během emočních blokád dělal osobní reflexní terapii chodidel a byl spokojený. V tom za mnou Hari-gi (guru) přišel a požádal mě, jestli bych ve čtvrtek dopoledne neudělal hodinovou přednášku o reflexologii. Docela obrat, ale s radostí jsem souhlasil. Ostatní to hodně zajímalo, každý se mě pořád na něco ptal a tak byla alespoň možnost říci to všem najednou. Příště si souhlas možná víc rozmyslím, protože snažit se vysvětlit reflexologii v angličtině nebylo s mou úrovní zrovna jednoduché.

Pro hodně lidí side crow velký úspěch

Každopádně jsem se na svou hodinu připravil velmi důkladně. Přeložil jsem dokonce naší českou mapu reflexních bodů a připravil si i mustr o čem budu mluvit a jak hodinu povedu. Ona hodina na představení jógové terapie je velmi krátký časový interval. Každopádně hodina začala, já ani nebyl nervózní, všichni mi rozuměli a vše šlapalo jak po drátkách. Když mi vypadlo slovo a nemohl jsem ho najít ani ve skriptech, tak jsem si ho prostě přeložil. Od nějaké zrychlené historie jsem přešel k teorii a nakonec k praktickým ukázkám. Všichni se bavili, hodně lidí reflexní terapie zaujala a pár lidí chce ode mně reflexní terapii udělat. Snad na to budu mít čas. Každopádně úspěch a já osobně jsem spokojený. Poslouchali mě i ostatní učitelé ze školy, protože oni tento pohled na reflexní plošky nohou neznali. Sám Hari-gi se okamžitě přihlásil jako dobrovolník na figuranta. Mohu říci, že není tak éterický, jak se dělá. Bolelo ho to jako čert. 😀 (Pokud máte někdo zájem o kurzy reflexní terapie v ČR, mohu s klidným svědomím doporučit Karla Tejčka – www.kareltejcek.cz)

Několik ranních hodin bylo věnované technice z Naturopathy zvané Mudpack. Jednoduše řečeno člověk leží na zemi, odhalí břicho, na něj se položí tenké plátno a na to se položí tak 1 až 2 kg bahna z řeky. Bahno není povrchové, je z hloubky tak 30 až 50 cm. K tomu jsme dostali pleťovou masku a ještě Mudpack přes oči. Ten na břiše má údajně vytáhnout horkost z oblasti břicha, ten na očích mírní oční tlak a prý při dlouhodobém užívání údajně snižuje dioptrie. 😀 Po Mudpacku je prý ideální si udělat klystýr. No, klystýry jsem vynechal, ale jinak se účastnil. První Mudpack byl v pohodě, jen jsem cítil nesmírnou tíhu na mém vyhládlém břiše a měl až neuvěřitelný hlad. Také trval 40 minut. Tlak na očích mi byl jen nepříjemný. Druhý den byl Mudpack jiné kafe. Vydržel jsem jen 10 minut a pak ho ze mně (nebyl jsem sám) museli sundat, protože jsem byl totálně prochladlý a musel jsem urychleně pod horkou sprchu. Nečekal jsem, že se mi stane, i když se o tom před druhým Mudpackem zmiňovali, že může být. Zajímavá rutina, ale stejně nějak nechápu její význam.

V tomto předposledním týdnu jsem se rozhodl změnit mého ranního učitele jógy. Přešel jsem k druhé skupině, která praktikuje pod Yogi-gi. Yogi-gi je jogín, který studiem ásan klasické hatha jógy strávil 7 let a potom se dalších 6 let věnoval filozofii, by dlouhý čas v jeskyni a prostě jógou opravdu žije. Prý ho i od malička k hatha józe vedl jeho otec. Každopádně jeho hodiny jsou klasická indická hatha jóga. Prakticky bez struktury, člověk prostě netušil co přijde dál. Navíc v každé ásaně nás držel dlouhý čas. Třeba jednoduchý pozdrav slunci  hatha jógy nám zabral na obě strany skoro 10 minut. Všichni se klepali ve všech jeho částech, nenáviděli to, ale přitom milovali. Já si nesmírně užíval, protože klasická hatha jóga mě prostě baví. Žádná flow a nebo jiný dynamický druh jógy. Hezky držet v ásanách, po každé si odpočinout a pak pokračovat. Yogi-gi si hodiny ostě užíval, jeho nejoblíbenější ásana, kterou nás trápil, je chicken pose. Velmi nepříjemná ásana, když v ní má člověk nějakou dobu vydržet. 😀 Yogi-gi hodiny byly prostě super.

Yogi-gi a jeho hodina podruhé

Co se týká dalších dvou novinek, jedna byla Teaching methology a druhá Practicum. Teaching methology byly věnovány pouze dvě hodiny, což není moc, ale Anniina je plně využila a vhustila do nás neuvěřitelné množství informací. Za pouhé dvě hodiny! Něco neskutečného. Practicum, jak už název napovídá, byl čas věnovaný zkoušení si učit v malých skupinách po třech a prostě se připravit na naší hodinu, která bude příští týden. První den nic moc, ale další dny už člověk dostal jistotu a učení šlo celkem zlehka. Ze začátku jsem trochu bojoval s angličtinou, ale tu člověk dostane do krve hodně rychle. Nakonec jsme se při tomto zkoušení neuvěřitelně nasmáli. Celkem dost se na svou hodinu těším. Při vytváření své sekvence jsem se držel pravidla, že méně a jednoduše je nejlepší cesta. Jsem zvědavý jak se bude lidem líbit.

Někdy jsme prostě jen blbli – já a Merve

Jen ke konci týdne ve středu a ve čtvrtek bylo tělo značně unavené. Moc jógy, dohromady 12 hodin vedených lekcí pod učiteli a k tomu 5 hodin nácviku ásan. Ona to ani nebyla moc fyzická únava, jako spíš psychická. Neměl jsem to tak sám, unavených bylo více lidí.

Anniina (Iyengar jóga) a Vikas (ashtanga jóga v indickém tvrdém stylu)

O posledním týdnu napíši asi až z domova. Toto byl můj poslední report z Indie. bohužel nemůžu víc pocestovat, volno bylo jenom na měsíc.