Dvě březnové desítky pod 35 – Kbely a Hamr

Tento měsíc jsem si zaběhl dva desetikilometrové závody. Jako první jsem zvolil Kbelskou desítku 5. března (tam byl úmysl dostat se s časem ke 3 minutám) a pak jako reparát desítku Vaší ligy v Praze na Hamru. Obě moc nevyšly, proč popíši níže.

Kbelská desítka 2016

Tento závod jsem zařadil do přípravy na maraton a hodně jsem od něj očekával. Což byla možná chyba. Několik týdnů před jsem měl celkem hodně rychlostních tréninků a věřil jsem si. Navíc mi všichni říkali, že Kbely jsou vážně rychlé. Údajně rychlejší než Pečky, které jsem běžel rok předtím. Plán před startem bylo běžet tempem 3:21/km, což je na výsledný čas 33:40.

Na místo jsem se svezl s táborskými běžkyněmi, takže doprava naprosto super. Žádné vlaky, autobusy ani podobné. Vyzvednutí prakticky u domu a zpátky to samé. Registrace proběhla naprosto bez problémů, potkal jsem u ní Jirku a pokecal s ním. Pak rychlé převlečení, taška do úschovny a jít se vyklusat. Do zahřátí jsem vložil i pár rovinek a zjistil jsem, že se moc necítím na nějaký rychlý běh. 😀 Počasí nádherné, jasno a bez větru (mezi budovami).

Tak druhý kilometr a míjení s Jirkou
Tak druhý kilometr a míjení s Jirkou

K závodu jen krátce. Start byl rychlý, ale jelikož jsem byl v druhé lajně, nevznikl žádný problém ani pošťuchování. Díky Garminům na ruce jsem se rozhodl kontrolovat si tempo a nepřepalovat. První kilometr hodně rychlý, zatímco všichni kolem mě zrychlovali, já cíleně zpomaloval z tempa 2:55/km na mé zvolené. 🙂 Po chvilce se mi podařilo a vůbec mi nevadilo, že mě předběhla spousta běžců. Tušil jsem, že za chvíli uvidí má záda. Což se také potvrdilo, protože jsem doběhl Pepu Soukupa a když mi došlo, že běží tempem 3:21/km, zařadil se k němu. První skoro celé 4 kilometry se mi dařilo ho držet, jenže pak mi lehce utekla skupinka a v mírném stoupání k 5. kilometru mě zpomalil i slabý protivítr a já začal ztráce. Na 5. kilometru za 17:01, což bylo ještě celkem v normě, všichni totiž říkali, že druhá pětka je rychlejší. No, nebyla. Za polovinou začaly prudké seběhy, po kterých následovaly táhlé výběhy nahoru. První mi ještě moc nevadil, ale druhý výběh vlekoucí se od 7. kilometru až k 8. kilometru nic nepřidal. Na tom kilometru bylo převýšení přibližně 40-50 metrů a má průměrka klesla o dobrou půlminutu. Na posledních dvou kilometrech se mi pak už nepodařilo ztrátu stlačit, i přes skoro celý poslední kilometr mírně z kopce. Nedalo se.

Přibližně 7. kilometr
Přibližně 7. kilometr

V cíli usilovný sprint a nakonec čas 34:46. Což je alespoň osobák o 8 vteřin.

Tempa jednotlivých kilometrů:

  1. 3:23
  2. 3:22
  3. 3:20
  4. 3:22
  5. 3:30 (stoupání s protivětrem)
  6. 3:22
  7. 3:37
  8. 3:52 (největší převýšení)
  9. 3:32
  10. 3:12

Profil se mi osobně moc nelíbil, podle mě se o moc rychlou desítku nejedná. Kopců na můj vkus krapet moc. Celkově jsem skončil 25. a v kategorii MA29 na 11. místě.

Vypětí v cíli
Vypětí v cíli

Vaše liga – Hamr-Praha

Hned večer po Kbelské jsem se rozhodl pro reparát a tudíž i zlepšení svého času. Věděl jsem, že na to mám. Jenže to jsem ještě netušil, jak budou probíhat následující dva týdny. Přecenil jsem své tělo a myslel si, že mohu hned naskočit do tréninku. Já mu nedodal dostatek regenerace a klidu, hned jsem po něm chtěl tempa, úseky a prostě ladit rychlost. Hezky se mi odvděčilo tím, že i klusání byl nadlidský výkon, o nějaké rychlosti se nedá mluvit. Až asi po 8 dnech mě tělo pustilo do rychlejšího tréninku, kdy jsem dal 6×1 km v tempu a víc mě nepustilo. Díky tomu mi šla dolů běžecká psychika a běh mě prostě nebavil. Trápení…

V týdnu před Hamrem žádná změna, ale jelikož už jsem byl přihlášený, rozhodl jsem se běžet a hlavně si závod užít. Jen se při něm bavit a nečekat žádné atakování osobního rekordu. Ale to bych nesměl být já. Rozhodl jsem se jet do Prahy autobusem a jelikož jsem byl líný vstávat, jen jsem pozdějších, který přijíždí na Roztyly v 9:45, což je hodinu a čtvrt před startem. Hezky jsem si nalezl spoje a byl v klidu. Jenže jsem nepočítal s tím, že se mi nepodaří vylézt z metra a pozdě nalézt stanici autobusu. První autobus mi ujel o dvě minuty a po přesunu metrem jinam mi ujěl asi o tři. Musel jsem čekat. Díky tomu jsem dorazil na místo 15 minut před startem. Naštěstí rozehřátý, běh s taškou z autobusu vydá za důkladné rozcvičení. 😀 Rychlé převléknutí a už v posledních minutách standardní rozehřátí. Byly to takové hoňky, že jsem si ani nevzpomněl na záchod, jen na malou potřebu. Při rozklusání jsem zase potkla Jirku a pokecali jsme.

První kilometr a můj náskok
První kilometr a můj náskok

Start byl jednoduchý. Stoupl jsem si na čáru a prostě vyrazil. Nikdo se mě nedržel. tak to bylo po celý závod. Kilometry měly tempo pomalejší než bych čekal, ale nějak mi to nevadilo. Rozhodl jsem se jednoduše si běh užít, nezávodit s časem, ale pro změnu s ostatními běžci. Na otočce jsem poprvé viděl svůj náskok, zakázal jsem si totiž se otáčet, a byl asi 100 metrů. Což není moc. Každopádně až do posledního kilometru se nic neměnilo a já to jedonuše rval. Nebylo to moc namáhavé, Hamr je vážně rovina s mírným zvlněním. Maličko mě sice překvapil protivítr v druhé polovině, já ho čekal do zad, ale naštěstí byl slabý. Na posledním kilometru, vlastně půl kilometru, přišlo drama. 400 metrů před cílem mě předběhl budoucí vítěz, nějak mi ztěžkly nohy, a porazil mě o 4 vteřiny. Já proběhl cílem v čase 34:59 (Garminy mi sice ukazovaly 34:56, ale oficiální čas je oficiální čas).

Po předběhnutí (takový byl i rozdíl v cíli)
Po předběhnutí (takový byl i rozdíl v cíli)

Sice bez osobáku, na druhém místě o 4 vteřiny, ale po dlouhé době spokojený a běh mě bavil. Prostě nádhera. Nic jsem nevyhrál, jenom medaili, ale bylo to krásné dopoledne. Navíc příjemný pokec s Jirkou. 🙂

Opět časy jednotlivých kilometrů:

  1. 3:22
  2. 3:22
  3. 3:26
  4. 3:28
  5. 3:30
  6. 3:36
  7. 3:29
  8. 3:35
  9. 3:27
  10. 3:25

    Vyhlášení
    Vyhlášení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *