Silvestrovský běh Jistebnice 2015

Sobota, Leden 23, 2016

Zase po roce Silvestr a s ním jeden z mých nejoblíbenějších závodů – Silvestrovská 15 Jistebnice. Letos se jednalo o mou třetí účast v řadě a bylo mi jasné, že se poperu o medaili. Sice nebyla ještě moc natrénovaná rychlost, zařadil jsem jí jen párkrát, ale důvěra v sebe sama byla. Prostě se máčknout a dostat do TOP3.

Cestou jsem vyzvedl tátu, aby si závod užil jako podpora. Venku pár stupňů pod nulou a on se nabalil jako na Severní pól. Ale asi udělal dobře, přeci jenom musel čekat něco přes 50 minut. Na místě rychlá registrace a pak už jen kecání se všelijakými známými. Nějak se mi nedařilo zahlédnout nikoho rychlého z minulých let. Jen jeden kluk mi přišel nějak povědomý v obličeji. Protahoval se v kulturáku u pódia a vypadal, že mu je všechno jedno. Celý oblečený v Nike, no, nějak jsem ho zařadil mezi lidi „v pohodě“ a hledal dál. Nějak se nadařilo, vážně tam nikdo rychlý nepřijel. Roman z DM se už pomalu převlékal, byl po víc než 70 km oběhu Prahy, takže rychlost prý moc neměl. Ale jinak v plné formě. Ještě, že je jiná kategorie.

Pocity nic moc, večer předtím jsem byl u kamaráda na večeři a on nám udělal steaky. Mega fláky. Tak tak se mi podařilo je do sebe dostat. No, asi uhodnete, že spánek stál za nic. Skoro otrava masem… Ať se člověk snaží sebevíc, stejně čas od času blbost udělá. Nejhorší bylo, že mi nepřišel moc dobrý můj výkon na záchodě před závodem… Nedalo se nic dělat. 😀

Pak už jen rozklusání a postavení se na start. Že jsem v připravených věcech nenašel čepici mi nepřišlo důležité, vždyť člověk jen odběhne a hned bude v teple ne? Bez čepice jediný, asi 5°C pod nulou a k tomu lehounce foukalo.

Řazení na startu

Řazení na startu

Najednou byl čas startu a už se běželo. Klasicky jsem se s tím nepáral a vystřelil vpřed. Silnice suchá, přesně pro mě. Jenže co se nestalo, najednou vedle mně klučina co se protahoval u startu a i přes tempo 3:05/km (ukazovali hodinky a asi se ho podařilo držet jen cca 500 metrů) vypadal, jako by byl vedle mě na výklusu. Tak nějak si mě prohlížel, sondoval jestli mu ode mě hrozí nebezpečí. Já si všiml toho, jak mě zařadil mezi ty, kteří ho nemohou ohrozit! A pak mi to došlo odkud ho znám! Z novin, běžeckých serverů a článků pojednávajících o Riu 2016 – Vítek Pavlišta! Hned mi bylo jasné, kdo vyhraje a ani se u toho moc nezadýchá. V prvních kopcích na něm bylo vidět, že by se víc rozběhl, ale jelikož neznal trať asi to nechtěl uspěchat a proto zpomaloval na mou rychlost. Výy zrychlil, já nic, tak zase zpomalil a pak to zkusil ještě jednou. Omlouvám se, ale prostě to rychleji nešlo… Na přibližně 5. kilometru se odpojil a lehce se začal vzdalovat. V těch místěch končí stoupání a už se běží dá se říci po vrstevnici. Aby toho nebylo málo, lehce mě dotáhl kluk za mnou, vůbec jsem ho neznal, a prostě se mi vezl za zády. Jinak cca 500 metrů nikdo, dál se dohlédnout nedalo.

Po výstřelu

Po výstřelu

Ještě na sedmém kilometru se nám podařilo vidět Vítkova záda, ale pak už jen souboj nás dvou. Na tom sedmém kilometru mi klučina říkal, že by mi rád chvilku odtáhl, ale že se mu nohy netočí jak by chtěl. Moc mi to nepomohlo, ono táhnout někoho docela vysiluje. V klesání k Nadějkovu na chvíli otěže přebral, ale v Nadějkově se mi zase nohy rozeběhly a já šel před něj. Dokonce se mi dařilo se mu i malinko vzdalovat, hlavně v kopci za Nadějkovem. Ale na druhé straně se mi stalo něco, co dlouho v závodě ne, na cca 150 metrech mě píchalo v boku a lehounce to rozhodilo z tempa. Klučina toho hned využil, prakticky jeho povinnost, a dostal se přede mě. Ne daleko, asi 50 metrů. Jenže už se mi je nepodařilo stáhnout. Pořád byl předme mnou. Foukal protivítr, stehna tuhly a ať jsem se snažil sebevíc, nedalo se zrychlit. Možná se i zrychlilo, ale klučinovi bylo jasné, že mu dýchám na záda a tak rval jak šílenec. Na rovince u Jistebnice se mi ho zase podařilo stáhnout, ale v předchozích kilometrech mi malinko utekl, tak na 70 metrů, takže jsem se vrátil přibližně na předchozích 50. Prostě dva vyrovnaní běžci, kde jeden chytře využil zaváhání druhého.

Cíl - 53:33

Cíl – 53:33

Prohrál jsem o 13 vteřin! O nic na těch 14 kilometrech! Navíc s dvouletým běžcem, předtím prý hlavně fotbal. Nic moc pocity ve mně, za rok vrátím. 😉 Trasa neměří 15 km, jak se udává, ale jen 14,3 km podle mých Garminů. Třetí účast, třetí místo, při první vítězství a podruhé čtvrtý. Už mi chybí jen to druhé místo. Uvidíme za rok. Cílový čas 53:33. Zlepšení oproti loňsku a navíc tentokrát časomíře věřím, hodinky souhlasily. Vítek vyhrál naprosto s přehledem. Podle táty úplně v klidu odevzdal číslo a šel se vyklusat. Už vím, jaké je to být na republikové úrovni. Tedy nevím, ale vím jak běh takového člověka vypadá. Važně lehce. S Vítkem jsem celkem pokecal, sedl si pak při čekání na vyhlášení k mému stolu a hodně jsme se pobavili. Třetí závod ve třech dnech a až na jeden kiks při orientaci na Klekluli všechny vyhrál, jednou druhý. Neskutečná forma. Roman z DM doběhl celkově osmý, druhý v kategorii. Moc krásný čas po takové námaze předtím. Kdyby ostatní věděli co má všechno v nohách…

Přebírání ceny za Romana

Přebírání ceny za Romana

Nebudu lhát a přiznám, že běh bez čepice v těch podmínkáh nebyl chytrý nápad. Rýma se rozjela do 30 minut a večer už mi bylo hodně špatně. Zase jednou prosmrkaný Silvestr. Druhý den mi nebylo nejhůře, ale i tak nic moc pocity, tak raději na novoroční pětku, kterou mám 200 metrů od baráku, jenom jako divák. Vítek s přehledem vyhrál, druhý byl těsně pod 17 minut mladý Budil. S mladým Budilem bych se o to druhé místo normálně porval, ale bohužel…

Místa vítězů vždy těší

Místa vítězů vždy těší

Každopádně Silvestr ukázal, že rychlost se trénovat musí. Z nemoci se mi podařilo dostat po třech dnech, x litrech zázvorového čaje, nevím kolika kilo pomerančů a citronů a prostě přírodně. Začátek roku nic moc, ale už jsem zase v plném tréninku a trénuji vše, od rychlosti po vytrvalost. Silvestr se mi moc líbil, Vítek je velmi příjemný běžec, moc dobře se s ním povídalo.

Výsledky: 2015_Silvestrovský běh

Napsat komentář

*