Domácí závodění

302271__Velikonoční pondělí nemohlo proběhnout jinak, než si jít zazávodit. A jelikož se v Táboře běžel Běh kolem Harrachovky, byla má volba jasná. Ono ani o volbu nešlo, pro mě prostě povinnost. Loňský ročník jsem strávil bohužel jako divák, den předtím 4. místo na závodě 25 km okolo Hluboké. Hrozně jsem všem záviděl, ale bylo mi jasné, že bych skončil někde na chvostu a to se mi vážně nechtělo. Letos tedy s velkými plány a chtíčem urvat bednu.302209__

Týden před závodem jsem trénoval tak nějak normálně, v práci se snažil šetřit energií, i když přiznám, to zrovna moc nešlo, a prostě se psychicky připravoval na závod. Ne, že bych měl se závody problém, ale přeci jenom oproti loňsku skoro žádné v plánu nemám, tak musím zařadit i psychickou přípravu a její trénink. Navíc lehký tlak, závod doma je závod doma a věděl jsem, že musím ukázat to nejlepší, co lze momentálně ode mně čekat.

Jirka finišuje!
Jirka finišuje!
Druhé místo je mé!
Druhé místo je mé!

Už cesta na závod byla super, potkal jsem kamaráda a v klidné chůzi podél řeky na Harrachovku došli až na místo. Lidi se začínali houfovat, hodně běžců už porůznu poklusávalo a rozehřívalo se. Do startu zbývala hodina, tak mi to přišlo krapet brzy. Skoro hned jsem potkal Romana z DM, Jaromíra a Jirku z JBP a hodně známých jak z JBP tak z Tábora. Jaromír a Jirka mají letos opět tým Tři běžci, ale bohužel beze mne. Jsem rád, že pokračují se stejným názvem a doufám, že zase letos vyhrají týmovou soutěž. Sledoval jsem příchozí a překvapilo mě, že se nedostavil Mireček a ani jiné gazely, jenom Jirka Csirik přijel. Aspirant na první místo byl jasný. Pak jsem tak lehce tušil, že u druhého místa půjde o boj mě, Jaromíra, Jirky a Romana. Vloni jsem s klukama měl vždycky hrozné problémy a o Romanovi nemluvit, tomu to běhá fenomenálně, každý rok lépe a lépe. Ani nevím jak, ale najednou byl čas startu. Naštěstí jsem se stihl rozklusat a i si dojít na záchod. Ještě mě kluci před startem uklidňovali co tak blázním, jak by šlo o mistrovství, tak jsem jim jen odvětil, že zas tak často poslední dobou jako oni nezávodím a tak si trochu té nervozity můžu dovolit. 😀

Spokojenost!
Spokojenost!

Samotný závod měl dá se říci jednoduchý průběh. Hned po startu jsem se vrhl vpřed, po boku mi běžel Jirka Csirik. Ještě než jsme doběhli k mostu, měli jsme mezi sebou a zbytkem mezeru cca 50 metrů, což si myslím není vůbec špatné na cca 300 metrech. Mně a Jirkovi bylo totiž jasné, že musíme být první, protože dobrá polovina trasy vede po cestičce podél řeky a kdo by se nechal zavřít někým pomalejším, měl by na ní problémy dostat se dopředu. Běželo se krásně, ani mi ze začátku nepřišlo, že je tempo nějaké rychlé. Jirku jsem si držel pár metrů před sebou a jen se soustředil na běh a dýchání. Přibližně po kilometru byly přes cestu tři padlé stromy, bohužel tak špatně, že se nedaly podlézt a ani přeskočit, takže jedinou možností bylo oběhnutí zprava, zleva voda. U nich to Jirka moc dobře neodhadl a tam byl poslední okamžik, kdy jsem se k němu dostal na metr daleko. Pak mi opět začal utíkat. Za stromy jsem se otočil, kontrola soupeřů, a on za námi nikdo. Pusto prázdno. Až o kousek dál byla rovinka, tak když jsem byl na jejím konci, zahlédl jsem, než jsem vběhl za zatáčku, na jejím začátku nějakou bundu. Spokojenost, náskok značný. Nebudu lhát, nevěděl jsem, jestli tempo udržím celou dobu a tak jsem si radši budoval bezpečný náskok. Ani jsem se nenadál a byl jsem na mostě k Čelkovicích, kde už se běželo po chodníku a silnici. Tam se mi Jirka trochu trhl, ale pořád byl tak 100 metrů přede mnou a tam se držel. Má snaha byla se k němu pokud možno co nejvíc přiblížit a pokud možno s ním držet tempo. Přeci jenom jde o běžce z úplně jiné úrovně. Na mostě jsem se podíval na pronásledovatele a přestal jsem mít o svou pozici a i výsledné umístění strach, nejbližší byl opravdu daleko, řekl bych až několik set metrů. Neměl jsem ponětí kdo to je, protože na dálku mám trochu vadu zraku. Nemám moc, ani ne celou, ale i tak jsem toho běžce nepoznal. Kousek za mostem nejtěžší úsek závodu, malé stoupání k Bechyňskému mostu a od něj zas dolů. Tam mohl nastat kámen úrazu, ale vše šlo jako po drátkách a najednou jsem běžel kolem Nigh Klubu Bosambo a už jsem věděl, že nohy jenom poletí, protože potom už se jedná prakticky o rovinku. Ty dvě lehké zvlnění nemá cenu počítat. Za mnou nikdo, přede mnou tak 100 metrů Jirka Csirik s doprovodným policejním autem. Žádná závist dýchat ten kouř z výfuku. Ani nevím jak, ale najednou jsem byl v cíli.302375__

Roman zaslouženě třetí v kategorii nad M39
Roman zaslouženě třetí v kategorii nad M39

Až v něm mi došlo, jaký to byl záhul. Sice 6. dubna, ale hrozná zima, plíce dostaly zabrat. Jirka mi dal něco přes půl minuty, já doběhl druhý v čase 24:57, třetí doběhl do cíle Jaromír se zpožděním cca 2 minuty po mně. Podle propozic délka tratě 7,5 km, realita bude něco mezi 7,2-7,3 km. S časem i umístěním spokojenost. Zasloužené druhé místo, oproti loňsku zase výkonnostní posun. Jak už jsem se zmínil, kluci mi vloni dělaly velké potíže, tentokrát mi ani nepřišlo. Roman z DM doběhl na zaslouženém 6. místě. Hold asi moc zima, nohy se nechtěly ze začátku točit ani mě, takže to chápu. Že se mi podařilo udržet tempo cca 3:25/km je hezké, ale radši bych, aby bylo někde kolem 3:20/km a bylo pro mě závodním standardem na podobné krátké tratě. Tak nějak tuším, že rychlosti si budu moct užívat už jen pár let a pak půjde do háje. Takže směle do toho dokud je čas, až rychlost zmizí, dám se opravdu na ty hodně dlouhé závody a nebo úplně běh omezím jen pro úplnou radost a relax. Jo, kdyby ten trénink rychlosti tak nebolel… Teď se dát do kupy a Praho těš se!

Výsledky: Harrachovka2015Výsledky

Dodatek: Při závodě byla taková zima, že jsem to lehce odnesl. Celý zbytek dne rýma, kašel a pocity na nic. Naštěstí se mi vše podařilo podchytit a nic vážného z toho nebylo.

2 komentáře u „Domácí závodění

  1. Seš fakt dobrej! Už jsem gratulovala na DM (doufám!), ale tohle si zaslouží ještě jednu do druhý nohy! Praho těš se – takže PIM? A pěkný nový kabát blogu 😉

    1. Jíťo, díky moc. Dvojitá gratulace je vážně příliš! 😀 Jo, PIM je už jasný. Jak by také ne, když ho mám zadarmo, že?

      Jinak blog už chtěl změnu. Chtěl jsem něco ještě více minimalistického.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *