Běh kolem Ameriky v Písku

Krátký závod, krátký příspěvek. Týden po maratonu v Benešově jsem ani nečekal žádný výjimečný výsledek, nohy moc neběhaly, takže jenom jako rychlostní trénink s bonusem bodů do JBP. Jako obvykle se mi nepodařilo domluvit s Petrem a každý jsme jeli zbytečně vlastním autem. Stalo se, teď už si dáváme vědět. Každopádně na závod opět přijelo neuvěřitelné množství lidí. Už při vyzvednutí čísla a následném rozklusání jsem nestíhal zdravit. Na závod jsem si vzal úplně prvně na nohu Inov8 X-Talon 212 ve starší (užší) verzi. Moc jsem jim na mou širokou nohu nevěřil, ale vše v pohodě a nakonec bez jediného puchýře. Na krosy do 10 km budou podle mě ideální. U delší trasy bych se už bál puchýřů.

Na prvních metrech
Na prvních metrech

K samotnému závodu jen krátce. Trať je okruhová a každá kategorie běží jiný počet kol. Hlavní, tedy i má, běží 5 okruhů v celkové délce necelých 8,1 km. A v čem je její krása i to, proč jí po závodě lehce nenávidím. Každý okruh obíhá kopec a je v něm přibližně 700 až 800 metrů dlouhé stoupání, na kterém se překonává cca 50 m převýšení. Dohromady tedy na 8 km to dělá něco kolem 250 m nahoru. Navíc čistý terén, kameny, bahno, listí, kořeny a prostě zábava. Vůbec netuším, proč všichni tak blbnou s Velkou Kunratickou, když je spousta tak krásných malých závodů. Po odběhání všech kratších závodů a jiných kategorií došlo i na mou a veteránskou, veteráni běželi s námi, ale pouze tři okruhy. Začal jsem pomaleji, netucha co nohy v tom terénu týden po maratonu udělají. První kolo masakr, plicím se chtělo vše, jen ne zůstat na svém místě. Ve druhém kole mi konečně došlo, jak v dlouhém seběhu udržet nohy a tělo v běžecké pozici a na stezce, takže až třetí a následující kola jsem si mohl náležitě užít. Už ale o nic nešlo. První dva mi dávno někam utekli a třetího Jirku jsem v druhém kole ztratil, takže už si jenom udržet čtvrtou pozici. Což nebylo nic těžkého, protože za mnou prostě nikdo nebyl.

Tomu se říká umění fotografovat!
Tomu se říká umění fotografovat!

Doběh do cíle byl lepší, než jsem očekával. Normálně mám po podobných závodech pocity, jako bych si chtěl vykašlat plíce z těla, ale tentokrát celkem v pohodě. Prostě proběhnutí cílem a po pár desítkách vteřin v družném hovoru se všemi okolo. Umístění mi bylo nějak jedno. Body se získaly a tak tedy spokojenost. Jaké pak bylo mé překvapení, když mě také vyhlašovali. Dokonce dvakrát, protože mi vyhlášení mého jména přišlo jako chyba. Nebyla. Vyhlašovalo se prvních pět. Kdybych věděl, jaké pěkné medaile budou, asi bych se víc snažil. Opravdu nádherné. Jsem zvědavý, jaké budou příští ročník, tento byl totiž 89. Závod se vydařil, počasí bylo nádherné, lidi super a prostě vše skvělé. Nakonec mi i nohy běžely lépe, než byla očekávání. Za rok zas!

Jsem tam!
Jsem tam!

Kluci mi dali na těch 8 km hodně, víc ve výsledkách zde: vysledky_amerika_2014

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *