Radimovický koňák 2014

DSC_0443Snímek obrazovky pořízený 2014-06-26 23:27:28Díky běžeckým kamarádům, přesněji Lindě ze Sudoměřic u Tábora, mi tento závod neunikl. Ještě aby, když se koná ve vesnici, kterou mám přesně 3 km od domu přes řeku a do kopce. Sice jsem netušil jestli mě pracovní povinnosti pustí, ale nakonec se zadařilo a já se mohl zúčastnit.

Úvodní instruktáž - já 39 a Jaromír 69
Úvodní instruktáž – já 39 a Jaromír 69

Den závodu byl zajímavý, protože jsem celý předchozí týden byl každý den v práci a každé dopoledne tvrdě trénoval, nějak mi během čtvrtka (26. 6.) úplně došla energie. Tři hodiny před závodem jsem normálně sprostě usnul.  Po x měsících odpolední spánek. U mě, někoho, kdo zásadně odsuzuje spánek přes den. Sice ho odsuzuji, ale tentokrát neuvěřitelně zafungoval a já dorazil na místo s předstihem a dá se říci, že plný energie.

Opět start kde byly zapotřebí ostré lokty, pozici mi nepřidělili zrovna nejlepší...
Opět start kde byly zapotřebí ostré lokty, pozici mi nepřidělili zrovna nejlepší…

Na místě už bylo hodně známých, se kterými jsem se postupně pozdravil a parádně popovídal. Při probíhání trati mi došlo, že tohle bude zase jeden ze závodů, kde vyplivnu plíce. Přespolní závod s délkou 2 míle – dvě kola, každé o délce 1600 metrů. Lehký terén, polní cesty, louky a převýšení v jednom kolem +50m. Prostě odrovnávačka.

Neustále pracuji na stylu :-)
Neustále pracuji na stylu 🙂

Po odstartování všech kategorií došlo i na tu hlavní – mužskou. Na startu se sešla pěkná řádka běžců, ze kterých jsem většinu neznal a tak bylo nejasné na koho si dát pozor. Jediný, o kom jsem věděl, že bude dělat problémy, byl Jaromír Habara. Můj týmový kolega z JBP, jinak šíleně těžký soupeř, který mě vždy na krátkých tratích dá. Nic naplat, neznámí běžci znamenali jenom jednu možnou strategii – rozběhnout to svižněji a zjistit kdo se na prvním kilometru udrží. A byl to Jaromír. 😀 Držel se přibližně 100 metrů za mnou jako klíště. Nemohl jsem se ho zbavit. První kolo bylo kolem 5:40. A fakt těžké, vůbec se mi do toho dalšího kola nechtělo. Dal jsem tomu opravdu všechno, ale stejně mě Jaromír v posledním stoupání předběhl. Už se mi nepodařilo ho chytit a on vyhrál s náskokem 10 vteřin. Což je na takovéhle trati o parník. Můj čas 11 minut a 53 vteřin. Na 3,2 km to není vůbec špatné, s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o přespolní běh.

Jaromír hned za mnou po prvním kole
Jaromír hned za mnou po prvním kole

Naštěstí mi prohra moc nevadila, protože je Jaromír ve starší kategorii. Vím, měl bych se stydět, že mě porazil starší, ale on má naběháno a má prostě rychlost a umí to urvat silou. Prostě je lepší. Pak už jenom plivání plic za cílem, neschopnost popadnout dech, gratulování dalším doběhnuvším a přeživším a jenom zábava a slastné pocity. Vyhlašování bylo super, dostal jsem medaili, triko vítěze ve velikosti XL (přesně pro mě 😀 ) a asi tak půl kila koniny. Hlavně ale zase jednou dobrý pocit z krásného závodu s pohodovou organizací. Byl to vydařený 30. ročník. Za rok zas, pokud mi práce umožní.

Kategorie M39
Kategorie M39

DSC_0613

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *