1/2M České Budějovice 2014

Oproti mé poslední účasti na tomto závodě jsem s mým výsledkem více než spokojen. Důvodů je hned několik, vše vlastně pramení z toho co se dělo necelé dva týdny před závodem. Za prvé jsem ještě dva dny před závodem vůbec nevěděl, že poběžím, za druhé, což navazuje na bod jedna, má předzávodní příprava nebyla vůbec ideální, od minulého pátku do čtvrtka jsem naběhal skoro 125 km a dal před závodní sobotou jen jeden den volna, za třetí se mi vlekly zdravotní problémy s pravým nártem, který znemožňoval tréninky rychlosti a běh vůbec zpříjemňoval, za čtvrté má závodní váha není zrovna na ideální stavu, ne o moc, ale každé kilo je znát a za páté, poslední bod, čas startu a teplota při něm, večerní závody přímo nemám rád a teplota 27,5°C ve stínu se také zrovna nekamarádí s pomyšlením na dobrý výkon, během závodu klesla jen o necelé 2 stupně. Proč nemám rád večerní závody? Jsem zvyklý trénovat a běhat ráno/dopoledne nalačno. Tudíž nikdy nevím co mám přes den před závodem jíst, jestli vůbec něco, a i pít abych z toho neměl problémy se žaludkem a hlavně abych se prostě ne……

Teploty během půlmaratonu
Teploty během půlmaratonu

Díky výše popsaným důvodům mi bylo předem jasné, že dnešní výkon nebude nic moc. Ale na lepší čas než před dvěma lety jsem si i tak věřil. Číslo se mi podařilo sehnat v pátek dopoledne od jednoho pána ze Zlivi, což se mi hodilo, protože jsem alespoň navštívil babičku s dědou. Na závodě jsem měl číslo 1182 a pro tento závod nechť jsem znám jako Vladimír Jiřík, který měl startovat z koridoru E. Což se mi vůbec nelíbilo.IMG_20140609_125819-web

Před samotným startem jsem se jen tak povaloval na lavičce v zázemí, pil vodu a vůbec se s pomocí záchodů připravoval na závod. Přitom jsem sledoval maséry při přípravě běžců na závod. Můj zájem byl čistě profesionální, pokud bych je měl zhodnotit, spoustu věcí dělali špatně, ale svůj účel splnili. Chvíli před startem směr poslední záchod, pozdravit se se známými, trochu s nimi pokecat a pak bojovat v koridorech o výhodnou startovní pozici. Nebudu lhát, z koridoru E jsem se postupnými přesuny dostal až těsně za koridor A a pár sekund před startem hned za černochy. Bylo to trochu stresující, protože ti kluci a holky, kteří hlídali koridory to brali nějak moc vážně, jako kdyby si na běžcích léčili nějaké své mindráky.

Start byl opět jako předloni rychlý. Tentokrát mi ale posloužili zkušenosti z minula a nenechal jsem se strhnout tou černou vlnou. Hezky jsem se chytl prvních žen a běžel s nimi. Po necelých třech kilometrech mi ale došlo, že jejich tempo je mimo mé momentální možnosti. Trochu mě totiž překvapila ta výheň v ulicích a taky to, že jsem měl úplně vyschlo v krku, tak půl hodiny před startem jsem totiž nepil, až mi to připadalo jako dehydratace. Každopádně mi mé tempo lehce pokleslo. Došlo mi, že nemá cenu se uvařit a tak jsem zvolnil na nějaké cca 4:00/km a ty jsem držel. Všiml jsem si, že za kousek za mnou je Jirka Diviš, tak jsem zvolnil a zařadil se po jeho boku. Také mu vedro nevyhovovalo. Pak jsme se kolem sebe tak nějak točili až do půlky trati, musím se přiznat, že po první občerstvovačce a napití mi to běželo o hodně lépe, ale stejně jsem netrojčil. Chvíli na mě přišla pak malinká krize a to se mi Jirka trochu vzdálil, tak na padesát metrů. Na 10. km čas pod 40 minut mi na dnešní podmínky přišel super, propočetl jsem si to v hlavě a vyšlo mi, že pod 1:26 bych se mohl vejít. Trošičku, téměř neznatelně, se totiž ochladilo, hlavně bylo všude víc stínu a slunce bylo za nějakým mlžným oparem. Hned se mi běželo lehčeji, ale stále jsem se držel zpátky. Až na 15. km jsem Jirku doběhl, ale zrovna prodělával krizi a jelikož to bylo do cíle už jenom 6 km, prostě jsem si běžel svoje tempo. Předtím lidé předbíhali mě, což jsem neřešil, protože jsem věděl. Teď nastala pro změnu má chvíle a já bral jednoho po druhém. Už jsem věděl, že strategii vzhledem k podmínkám se mi podařilo zvolit správnou. Kašlat na osobák, držet se zpátky a síly použít na posledních kilometrech, které mi přišly teplotně v pohodě. Jak by také ne, když jsem se na každé občerstvovačce osprchoval z kelímků. A sílu mi taky dodávaly krásné dobrovolnice rozmístěné všude po trati, bylo stále na co koukat… Poslední kilometr jsem trochu zrychlil, ale druhou českou ženu celkově Radku Churáňovou, jejíž záda byla celu dobu od půlky pár desítek metrů přede mnou, se mi nepodařilo porazit, dala mi 7 vteřin.

Radši na ten vývoj tempa nekoukat...
Radši na ten vývoj tempa nekoukat…

Čas v cíli 1:25:30, čistý čas 1:25:28. Tento čas stačil na 53. místo celkově z 1968 běžců, na 32. místo v hlavní kategorii a na 42. místo mezi muži. Jak už jsem napsal, vzhledem k podmínkám a týdnu před závodem, spokojenost s výsledkem. Vím, že umím půlku pod 1:20, ale ne každý den je posvícení. Hlavně jsem rád, že se mi podařilo celodenní stravování před závodem a nemusel jsem na trati hledat akutně záchod jako předloni. To beru asi jako mou největší výhru. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *