Běh vítězství Ševětín 2014

1913327_301797956643518_8461530315760541452_oPět kilometrů po asfaltu, tak to alespoň stálo v propozicích. Prostě jasná volba na sobotu před Pimem. Dokonce se mi podařilo přemluvit i Jíťu, která tedy poslední dobou spíš neběhá, než běhá, ale na nějakém závodě se musela otrkat. Na místě jsme byli s předstihem, takže se všechno v pohodě několikrát stihlo. Nejvíc mě stejně bavil ten pokec se všemi před závodem. Je hezké někam přijet a všechny znát. I přes neustálé posouvání startů jsme se všichni nakonec dočkali. Start byl odložen jen o necelou hodinu.10305069_873555529327560_4014064905022423520_n

Nejdřív odběhly holky svou 3 km dlouhou trať, na které úplně jasně snad s kilometrovým náskokem dominovala Valerie Soukupová. Bylo to něco úžasného sledovat, jak velký náskok si na těch třech kilometrech dokázala vytvořit. Dlouho po ní se do cíle přiřítila i Jíťa, která byla nakonec ráda, že se zúčastnila. I přes to, že doběhla skoro poslední. Po holkách měli startovat veteráni na pětku, ale jelikož se pár lidem odklad startu hlavní kategorie o další půlhodinu minimálně hodně lidem nelíbil, startovali nakonec všichni muži spolu.10299122_873555659327547_4552301625139345196_n

Jako vždy jsem se hned po startu usadil ve vedoucí skupince a měl na paměti slova Jirky Diviše, že to musím napálil, protože je to kolem Ševětína rovina. No, nevím, ten úvodní kopec a pak zvlněný profil mi moc rovně nepřipadal, o stoupání před závěrečným seběhem radši nemluvit. Dokud se běželo po slibovaném asfaltu, tak to šlo, jenže ten se po přibližně kilometru změnil na štěrkovou cestu, po které následovala čistě lesní cesta. A jelikož bylo po dešti, mým silničkám (Inov-8 Road-X-Treme 138 = totální hladkost) vůbec nelíbila. Navíc se stala menší kuriozita v odbočce do lesa mezi stromy. Stejskal, který běžel první nepochopitelně běžel doleva (i přes neuvěřitelně velkou šipku doprava!) a já v té rychlosti, tou dobou těsně třetí, za ním, věděl jsem, že musíme doprava, ale v té rychlosti to mému mozku nedocvaklo. Hned na nás ale volali zezadu a Stejskal i Soukup odbočili vpravo. Já už takové štěstí neměl, protože můj bleskový obrat vpravo přišel ve chvíli, kdy pode mnou bylo bahno a kaluž. Prostě jsem hodil nehoráznou tlamu. Hned jsem byl zpátky na nohou a zařadil se na své místo, ale už mi bylo jasné, že to není ono. Navíc mi to v lese na každém kroku podkluzovalo, problémy nespadnout byly opravdu šílené. Ještě v lese mě předběhli dva běžci, jedním z nich byl i týmový kolega Habera (mimo jiné patří věkem mezi veterány). Snažil jsem se ho po vyběhnutí z lesa držet, ale špatně zvolená strategie pro poslední kopec mi závěr pokazila. Čekal jsem, že v kopci trochu zpomalí a tak jsem pod ním lehce ubral abych zaútočil na jeho konci, jenže k plánovanému zpomalení Habery nedošlo a tak mi o kus utekl. Poslední seběh bolel, dal jsem do něj všechno, ale náskok byl už moc velký.10294258_873556339327479_4459578735942023134_n

Nakonec se mi podařilo doběhnout na pátém místě mezi muži celkově, necelým 50 vteřin za prvním Stejskalem. V kategorii do 39 let třetí místo, čas 17:52. Což je 2 vteřiny za osobákem na pětku. Vzhledem k tomu, že se jednalo o rozbahněný trail zaběhnutý v silničkám nakonec celkem dobrý výsledek. Na těch kratších tratích mě prostě kluci lehce dávají.10247220_873556409327472_6308018000387388642_n

Zajímavost z rozdávání cen, pro kterou se vyplatí tyhle závody objíždět. Nejrychlejší muž a žena dostali poukaz na týdenní zájezd na Tenerife.Snímek obrazovky pořízený 2014-05-23 14:12:45

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *