Běžecké zhodnocení 2013

Opět více než zajímavý běžecký rok. Zahájení bylo zase se zraněním, ale co se dá dělat. Za tu plantar fasciitis mohly tvrdé povrchy v Sydney, kde jsem až do třetiny února pobýval. Hned po návratu jsem jí začal pořádně řešit. V průběhu března už byla dá se říci v pořádku a já mohl konečně začít tak nějak trénovat.

Během roku se mi podařilo opět dostat únavovou zlomeninu. A jelikož nejsem žádný troškař, rovnou se jednalo o holenní kost. Nevím, jak se mi to podařilo, ale myslím si, že nárůst kilometráže byl prostě moc rychlý a neodpovídala tomu strava a doplńování minerálů. Je to vidět na grafu, květen a červen vysoká kilometráž a pak najednou úpadek, to se totiž 7. 7. ohlásila zlomenina. Díky ní mám i své úplně první DNF z půlmaratonu v Liberci. Myslel jsem, že já DNF nikdy mít nebudu a hle, je tady.

Loňský rok nebyl ani jeden maraton. V roce 2012 jsem si totži řekl, že příští maraton, který poběžím, bude pod tři hodiny a já cítil, že na to rychlostně nemám. Zato jsem se účastnil tří ultramaratonů – jarního Šutr54, Krakonošova 100 a Ultra Cavalls del Vent v Katalánsku. Na to Katalánsko byl plán trénovat přes léto na maratonech, ale díky zlomenině trval můj trénink prakticky jenom měsíc. Což je, přiznejme si to, na takový závod opravdu na nic. Taky jsem si při závodě pěkně nadával, ale nakonec se mi nějak dohrabat do cíle podařilo.

Kromě ultra jsem se jinak účastnil jenom kratších závodů, moc jich nebylo. Na každém půlmaratonu, kromě Vlastibořic, byla snaha na čas pod 1:30. Jako naschvál se nikde nedařilo, ale nakonec se mi tato pro mě tehdy magická hranice prolomit podařila na půlmaratonu ve Velešíně. Po úspěšném ultra v Katalánsku se mi nohy daly do pořádku a od té doby se ani jednou neozvaly a já mohl konečně zase běhat bez bolestí. Do tréninku jsem se pořádně opřel, ale přitom si dával pozor na i sebemenší píchnutí. Začal jsem dokonce běhat intervaly na dráze a mimo dráhu, které mi dříve přišly jako zbytečné a ztráta času. Jak já se mýlil! Vyplatilo se, o čemž svědčí čas na půlmaratonu za 1:22:59 a vyhraný Silvestrovský závod na 15 km v Jistebnici.

Za rok jsem vystřídal několik bot a naběhal 2951 km, což je přesně o 120 km méně než v roce 2012. Můj běh řečí čísel:

  • Celkově naběháno – 2951 km
  • Průměrně za měsíc – 245.9 km
  • Závody – 429.434 km

Jak jsem opotřeboval boty:

  • Vivobarefoot Evo Lite 4.0 – 795.93 km
  • Vivobarefoot Breatho II – 376 km
  • Inov-8 Road-X Treme 138 – 155.42 km
  • NB Minimus MT10 – 678.105 km
  • Vibram FiveFingers – 885.788 km
  • Vivobarefoot Achilles – 4.62 km
  • Naboso – 55.303 km

Níže je přehledný graf z DailyMile, na kterém je vidět, kdy jsem se dostával ze zranění a úžasná poslední třetina roku.

Snímek obrazovky pořízený 2014-01-08 09:19:10

S běžeckými časy jsem naprosto spokojen. V prvních dvou třetinách roku to nevypadalo nijak slavně, ale podzim se povedl a já si zaběhl osobáky na všech tratích kratších maratonu. Nejvíce mě ale nadchnulo, kolik se mi podařilo udělat běžeckých přátel. Tolik nových přátel jako vloni, se mi snad nepodařilo potkat za celý předchozí život. A letos to bude ještě kvalitnější. Mám prostě běžeckou komunitu v ČR rád.

A co plánuji na rok 2014? Mám v plánu zaměřit se na rychlost, takže se ultra závodům budu vyhýbat, nějaké poběžím, ale minimum. Co se týká běžeckých časů: maraton výrazněji pod 3 hodiny (stejně jako minulý rok), půlmaraton stáhnout pod 1:20, desítku k 37 minutám a pětku k 17 minutám. Nijak na tom netrvám, ale udělalo by mi to radost. Každopádně hlavní cíl je zůstat zdravý a hlavně si běh pořád užívat!

5 komentářů u „Běžecké zhodnocení 2013

  1. Držím palce, aby se ti podařilo všechny plány splnit, aby se ti vyhýbala zranění a aby vám to s Eddym běhalo aspoň tak, jako teď 🙂

    1. Mockrát děkuji. Teď mi to běhá a snad letos i bude. Vím, že ty máš pauzu, už se těším, až zase začneš běhat. 😉

  2. Taky ses mohl kousnout a doběhnout těch 49 kilometrů, abys to měl za tři kila. 🙂 Přes zranění, co Tě potkala, druhá půlka roku perfektní a k finiši v Jistebnici není komentáře, tam už to lepší být nemohlo. Jen tak dál. Ať to běhá i v letošním roce a běh je pro nás požitek a relax. Roman

    1. Kousnout jsem se mohl, ale od 20. prosince bylo až do Silvestra odpočinkové běhání. Byly pro něj dva důvody. První, nechal jsem si trochu u tatéra obnovit rameno a druhý byl nabírání sil na závod v Jistebnici. Příští rok ty 3k zase padnou, toho se nebojím. Ať ti to také běhá a za mě ať je běh hlavně ten relax. Požitek je to totiž vždycky. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *