Silvestrovský běh Jistebnice – 15 km

Závod, na který jsem se dlouho těšil. Od doby co běhám mi to vždy z různých důvodů nevyšlo a o to bylo těšení víc. Také se mi skvěle hodil do přípravy na maraton, abych zjistil, jak na tom jsem rychlostně.

Přibližně od 20. prosince přišlo naplánované období klidu. To znamená žádné tréninky v tempu a žádné intervaly. Jenom běhy na pohodu, nikam se nehnat. Čas od času návštěva hospody. Prostě takové užívání svátků a vším s tím spojené. Ale co se nestalo 28. prosince, s kamarády návštěva bowlingu, potom diskotéky a po ní cesta domů. Při té jsem nějak nakřápl a další dvě noci ležel doma v horečkách a moc se nevyspal. Vstávání na silvestra ráno bylo za celou dobu asi nejhorší. Bolely mě svaly kolem krku, celá pátěř a hlavně hlava. Ležel jsem v posteli a říkal si, že to prostě nepůjde, to nedám. Už jsem byl rozhodnutý nikam nejet, ale přečetl jsem si článek od Petra Kanovského, že před PIMem měl podobný stav a tak jsem si řekl, že tedy poběžím.

Na registraci v kulturáku jsem byl asi tři čtvrtě hodiny předem a po ní jsem jen seděl na židli a snažil se soustředit energii na to, aby mi nebylo moc špatně. Stav se postupně zlěpšoval, ale nic moc. Asi 20 minut před startem hezky vyklusat, to už mi bylo celkem fajn a vyhlídky se mi zlepšily. Těsně před startem sundat bundu, dlouhé kalhoty a šlo se na to.

Start
Start

Na startu jen lidé nevěřícně kroutili hlavami nad mými botami, přeci jen Inov-8 Road-X Treme 138 jsou jenom šlupičky. Odvětil jsem, že běhají sami a všichni se zasmáli. Pak mi zaúřadoval adrenalin a najednou mi bylo nádherně, předchozí stavy zmizely. A bylo odstartováno. Vyběhl jsem hezky zvlona, řekl jsem si, že se není kam hnát. Trochu mě překvapilo, že se mnou nikdo neběžel, všichni se drželi vzadu. Nějak jsem to neřešil a prostě běžel, přitom se můj náskok neustále zvětšoval. V prvním kopci na 3. km (byl vlastně od stratu) se mi podařilo doběhnou dva poslední koloběžkáře. Běžím kolem nich a jenom slyším: „Ty vole, nás doběhl běžec!“ Předjeli mě až na druhé straně z kopce. Tam mě totiž začalo hrozně píchat v boku. Mohlo za to moc utáhnuté startovní číslo. Po jeho rozvázání se pocit zlepšil (číslo mi kolem krku vlálo jak supermanův plášť), ale přeci jen píchání ještě tak do 7. km pokračovalo. To se mi nejvíce přiblížil druhý Jiří Jansa, asi na 200 m. Jenže pak píchání zmizelo a já mohl zase naplno zabrat. Za Nadějkovem v jedné vesnici proti mně šel pán s kočárkem a na můj dotaz, jak daleko je ještě Jistebnice, mi odpověděl, že asi 4 km. 4 km! To jsem si nedokázal představit. Naštěstí se pletl a za další zatáčkou se objevila cedule Jistebnice. To už jsem věděl kde se nacházím, před závodem jsem se tam vyklusával. Letmá kontrola, kde je druhý, byl daleko za mnou, a po ní jsem nasadil poslední zbytky sil. Poslední kopec zdolán a už jen cílová rovinka. Proběhnutí cílem a pocit totálního štěstí a vyčerpání. Nemohl jsem tomu uvěřit, já vyhrál stylem start-cíl! Asi jsem si v cíli ulevil hlasitým Dop…! Vím jen, že se všichni smáli. Výsledný čas 56:27. Druhý Jiří Jansa měl 57:24.

v cíli
V cíli

Pak už jen poflakování v cíli, obléknutí se a přesun do sálu kulturáku k topení. Seděl jsem tam u stěny, užíval si tepla a pořád se snažil uvěřit, že jsem opravdu vyhrál. Přišel na řadu strečink, chytali mě křeče, a po něm jsem si došel pro občerstvení, párky pro účastníky zdarma, a užil si i první jídlo ten den. Opět jsem totiž běžel nalačno. Vyhlášení bylo až za další hodinu, ale nějak mi to nevadilo. Aspoň jsem sebral síly. Při zvednutí ze židle při vyslovení mého jména mi stehny projela slušná bolest. Ten pocit stát na stupních vítězů se mi zalíbil. Závod mi potvdril, že svůj trénink dělám dobře, takže jsem s posledním dnem roku 2013 maximálně spokojený.

Na fotce chybí ještě šiška Vysočiny
Na fotce chybí ještě šiška Vysočiny

Výsledky: Výsledky XXXI. ročníku Silvestrovského běhu v Jistebnici

Článek v místním regionálním deníku: http://www.jcted.cz/v-jistebnici-si-na-silvestra-na-start-stouplo-121-zavodniku/

5 komentářů u „Silvestrovský běh Jistebnice – 15 km

  1. respect a gratulace. Moc peknej vykon! Tak nejak nechapu to tempo. Fakt krasa!
    a mala technicka – 28.rijna na zacatku report bych mozna zmenil na 28.prosince. 🙂

  2. Respekt a velká gratulace. Více a více lituji, že jsem se nezúčastnil. Snad stihnu letošní ročník. R

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *