Výzkum vlivu minimalistické obuvi na výskyt běžeckých zranění

Již někdy na jaře jsem si na Běhej.com všiml článku, že nějaká Zuzka shání dobrovolníky z řad minimalistů, kteří podstoupí vyšetření pro její diplomku. Název diplomové práce je Vliv minimalistické obuvi na výskyt běžeckých zranění. Na jaře mi bohužel neodepsala a tak to vyšumělo. A situace se opakovala, s tím rozdílem, že tentokrát na její výzkum upozornila Klárka na Dailymile. Nelenil jsem, napsal e-mail, tentokrát komunikace proběhla a já měl domluvený termín na 18. října od dvou hodin. Zrovna se mi to hodilo, protože jsem měl cestu do Prahy a nějaké vyřizování tam.

Samotné měření moc času nezabralo. Byly nějaké problémy uzel D s neurovědami v Motolu najít, ale nakonec se podařilo a já přišel přesně na čas. Při procházení Motolem jsem šel po balkonu a v místech, kde se natáčeli Básníci. Takový milý bonus. Jak už jsem psal, na místo se mi podařilo dorazit přesně a po krátkém telefonátu vystoupila z výtahu i Zuzka. Budoucí fyzioterapeutka, běžkyně, minimalistka a v pohodě holčina.

Dostal jsem vylosovat papírek, který určil v jakých botách bude pořadí měření, u mě od normálních bot přes mé Vivobarefoot a nakonec naboso, a mohlo se začít. Instrukce jednoduché, stát zpříma a hledět před sebe na smajlíka na zdi, neusmívat se a pokud možno se nehýbat. Normální běžecké boty s vysokou patou mi byly naštěstí zapůjčeny. První test jen stoj na tak 5 cm silném molitanu, nejdřív 52 vteřin s otevřenýma očima a pak to samé se zavřenýma. Překvapilo mě, že se zavřenýma očima byla stabilita o hodně těžší. Po tomto testu šel molitan pryč a už jsem stál pouze přímo na desce měřícího přístroje. Následovalo opět 52 vteřin s otevřenýma očima, jenže tentokrát se deska pomalu pohybovala dopředu a dozadu. To samé poslepu. Poslední měření probíhalo jako ty předešlé, jen se deska pohybovala dost rychle, za těch 52 vteřin sebou cukla 104 krát. Ke konci už mě dost braly křeče do chodidel, přeci jenom na ty tlumené boty nejsem zvyklý. Byly pro mě utrpení. Dále se to samé měřilo ještě dvakrát, nejdřív v mých Vivobarefoot Evo 4.0 a nakonec úplně bez bot. V mých botách a bez bot jsem se cítil o mnoho jistěji, než v těch propůjčených přetlumených botách.

Po tomto měření na přístroji následovalo už jenom pár vyšetření. Mých chodidel, v klidu a za chůze, i když to šlo pouze o vizuální vyšetření, a délky nohou. Nejdřív akční délky, tzn. v mém přirozeném postoji, a poté i délky klidové, v sedě na židli vždy s jednou nohou položenou na stejně vysoké židli přede mnou. Tohle měření mě z celého vyšetření zajímalo nejvíc. Již několik měsíců mi totiž přišlo, že mám levou nohu delší, přišel jsem na to sledováním došlapu při běhu. Měl jsem pravdu. Zuzka mi potvrdila, že u akční délky je má levá noha o 3 cm delší. Což je prý normální, většina lidí to má podobné, vždy jedna noha o pár centimetrů delší. U klidové délky ovšem zjistila, že mám obě dvě nohy naprosto stejně dlouhé. Budu tedy muset zapracovat na postoji, něco bude spatně. Následovalo vyplnění krátkého dotazníku a byl jsem propuštěn. Na cestu jsem dostal karamelové lízátko. 🙂

Doporučuji sledovat diplomové práce z Univerzity Karlovy. Někdy v brzké době, v což doufám, bude tento výzkum u koce, obhájený a hlavně se všemi výsledky. Konečně se dozvíme, jaký vliv na tvorbu zranění a stabilitu mají minimalistické a barefoot boty v porovnání s normálními. Přiznám se, že se nemůžu dočkat.

Po měření jsem začal přemýšlet nad jednou věcí ohledně chodidel. Při shlédnutí mých chodidel si totiž Zuzka zapsala, že začínají být ploché. Nevím, jestli s tím souhlasím, spíše ne. Podle mého pozorování barefoot boty ploché nohy nedělají. Já mám totiž už přes rok klenbu nohy beze změny, často jí kontroluji těmi jednoduchými testy s došlapem mokrou nohou a přiloženými nohami u sebe. Osobně si myslím, že se na chodidlech pouze vytvářejí a zvětšují svaly, které jsou normálně zakrněné a tím pádem nohy vypadají jako ploché. Čas od času se dám na toto téma s kamarády, vždy když jsme na bazéně, nebo někde podobně, a párkrát jsme dokonce i chodidla porovnávali. Vždy byli překvapení, že mám svaly v místech, kde oni nemají nic, nejčastěji právě přímo pod klenbou z vnitřní strany chodidla. Jedná se o můj soukromý názor, takže ho nikomu nevnucuji, že běháním naboso a v barefoot botách prostě ploché nohy nevznikají, jen zmohutní svaly, které v normálních botách nepoužíváme.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *