Liberecký půlmaraton 2013 – první DNF

Při zpětném pohledu uznávám, že jít na druhý půlmaraton v jednom víkendu s bolavou nohou opravdu nebyl dobrý nápad. Ale nezúčastněte se, když se nacházíte pár minut od Liberce a startovné je pouze 50 Kč.

V neděli ráno, den po půlce Okolo Vlasti, se nakonec Honza s Aničkou rozhodli, že na závod nepojedou. Naštěstí Jirka své rozhodnutí nezměnil. I když se mu chtělo asi jako mně. Do Liberce jsme dorazili hodinku před startem, převzali čísla bez placení (neměli drobné, že prý až později) a přivítali se s Veronikou. Byla překvapená, že se mnou přijel i Jirka, ale naštěstí příjemně překvapená. Na povídání toho bylo dost, takže doba do startu rychle utekla. Ještě před ním vyklusání pár koleček na stadionu. Už při něm jsem cítil, že noha nebude dělat dobrotu. Bolela při každém kroku, ale ještě se to dalo. Stále jsem myslel, že se po několika minutách běhu rozehřeje a bude v pořádku, jako včera.

V deset hodin rychlý brífink o trati (15 okruhů délky 1 400 m po in-line ovále a s dvěma kopečky) a po něm hned start. Vyběhl jsem s prvními hezky zostra s plánem se jich držet jen chvilku a pak si zvolnit na své tempo. Chtěl jsem zaběhnout konečně pod 1:30 v závodě. Liberec byl můj třetí pokus. Hned v prvním kole zjištění, že Liberec je setsakramentsky těžká trať. Obě stoupání delší, hlavně to druhé, k tomu pražící slunce a na druhém stoupání protivítr. Na konci prvního kola mi nebylo nic moc, ale tempo jsem si držel a věděl jsem, že energii na jeho udržení mám. Okruhy dost nudné, prostě držet tempo a být ve svém světě. Při třetím mě začala hodně bolet levá noha. Přesně pár cm z vnitřní strany nad kotníkem. Problém, který se prvně ozval necelý týden předem. Moc jsem tomu nevěnoval pozornost a běžel jsem dál. Jenže jsem si v pátém okruhu všiml, že má technika běhu je ta tam. Dopad více na pravou nohu a odlehčování levé. Navíc jsem si rychle odskočil na záchod a po něm se mi vůbec bolestí nešlo rozběhnout. Dokonce jsem musel kousek popojít než se noha rozhýbala. Ve třetině jsem byl cca za 29 minut, energie dost, ale noha špatná. Na začátku šestého kola mi noha vypověděla službu v prvním stoupání. Vůbec jsem nemohl nahoru a tempo bylo úplně pryč. Z kopečka se mi „běželo“ ještě hůře. Myslím, že i do chůze jsem kvůli bolesti přešel. Už v tu dobu mi na mysl přišlo odstoupení, ale stále jsem doufal, že to přejde. Jenže ono ne. Následující kopeček minimální rychlostí a po něm seběh už v chůzi. Prostě to nešlo, z kopce jsem na nohu nemohl ani našlápnout. Celou dobu jsem myslel na to, jak jsem jednou Jitce slíbil, že nebudu blbej a někde se před Španělskem nezničím. Na sliby nezapomínám a dodržuji je. Bylo za mnou 8 500 m v 38 minutách. Poslední kolo za 9 minut. Nebylo nad čím přemýšlet, závod se sebou samým byl už stejně ztracený. Takže jsem dopajdal k měřičům a nahlásil odstoupení ze závodu.

Vím, že kdybych se kousl, tak závod dobelhám. Jenže proč? Zbytečně bych nohu oddělal totálně a měl bych po podzimní sezóně. Teď už vím, že jsem udělal nejlepší věc co jsem mohl, ale v neděli mě to nehorázně štvalo. Ještě o to víc, že jsme se o tom v sobotu večer ve Vlastibořicích v hospodě bavili a já hrdinně prohlašoval, že DNF nikdy i kdyby se mělo stát cokoliv. Tak takhle vypadá to nikdy… Doslova platí: „Nikdy neříkej nikdy!“

Veronika doběhla v čase 1:47:42 a skončila v ženách první. Jirka doběhl v čase 1:22:31 na celkovém třetím místě a v kategorii druhý. Což je pro mě naprosto neuvěřitelný výkon, v sobotu vyhrát Okolo Vlasti za cca 1:24 a v neděli zaběhnout o 2 minuty lépe. Dali jsme se do kupy, počkali na vyhlášení, udělali společné foto a po rozloučení se vydali směr domov.

Já, Veronika, Jirka
Já, Veronika a Jirka

A cože mě potkalo za další běžecké zranění? Přesně se jmenuje Medial tibial stress syndrome („shin splints“) a více se o něm dočtete zde: http://www.runningwritings.com/2012/10/injury-series-medial-tibial-stress.html. Jde vlastně o zánět okostice, jen z vnitřní strany nohy. Dříve jsem ho přeběhal na pravé noze, jenže tentokrát je nějaký silnější… Hodně na něj funguje bazén, pára a kompresní podkolenky.

3 komentáře u „Liberecký půlmaraton 2013 – první DNF

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *