AUS – Prostě poslední dva týdny, bylo toho dost…

Chinatown Night Market (19. 10.)

Kdo se dostane někdy do Sydney, tuhle atrakci by neměl vynechat. Každý pátek večer od 16:00 je ve čtvrti Chinatown noční market. A jelikož se nachází přibližně 3 minuty chůze od mé školy, čas od času se tam zajdu projít. V pátek večer po škole mám dost času a tohle je pěkný relax. Tedy když je nálada.

Většina stánků je o jídle, ale dá se nakoupit i všelijaké oblečení, hračky, suvenýry, kosmetické a hygienické potřeby a spousta dalších věcí. Do toho hudebníci a jiní umělci. Prostě docela slušný zážitek. Navíc ceny jsou v pohodě, přeci jen jde o čínskou čtvrť.

Night Marketu patří první 4 fotografie.

Bronte Beach (20. 10.)

Minulou sobotu mi štěstí konečně přálo a bylo nádherné počasí. Dlouhé čekání se vyplatilo a já konečně mohl zajet v sobotu hodit válečku na pláž. Jako prvně jsem v klídku došel do centra na Museum Station a nasedl do prvního autobusu směr Bondi Beach. Začtený do knihy od Paula Coelha jsem vůbec nevnímal okolí, až asi po 15 minutách rozhlédnutí a zjištění, že ty ulice okolo si od posledně nějak nepamatuji. Autobus jel opravdu jinak, ale nějak mi to nevadilo. Na něm byl nápis Beach a tak na ní musel dojet.

Také dojel, jen ne na Bondi Beach, ale na Bronte Beach. Vůbec mi to nevadilo. Tuto pláž mi párkrát doporučili ve škole jako dobrou na grilování a musím uznat, že je na to jako dělaná. Oproti Bonde Beach je hodně malá a víc uzavřená, což se mi moc líbí. Od tak 200 metrů dlouhé písčité pláže je chodníkem oddělený prostor na ležení na trávě, který po několika desítkách metrů přechází v místo se stoly na grilování a setkávání s přáteli. Vládne tam skvělá atmosféra. Sprchy a sociály k dispozici, co víc si přát.

Vydržel jsem tam něco přes tři hodiny. Ono taky bylo 32°C ve stínu a na obloze ani mráček. První opalování celého těla a celkem jsem chytl. Ne moc, ale chytl. Slunce je zde opravdu o hodně silnější než v Evropě. Kůže o sobě pak dávala vědět ještě 5 dní.

Fotografie: 5 – 7.

Sydney Fish Market (27. 10.)

Něco pro milovníky ryb a všelijakých jiných mořských potvor a plodů. Sydney Fish Market mám přibližně 8 minut chůze od domu. A jelikož jsem měl konečně chuť se tam jít podívat (po víc než 10 týdnech pobytu v Pyrmontu), tak jsem při té příležitosti udělal i nějaké fotky. Doufám, že se trefím mnoha lidem na správnou notu a do chuti.

Otvírací doba je příjemná, celý týden cca od půl páté ráno do tří odpoledne (tím si nejsem jistý, možná do čtyř odpoledne). Ceny sice nejsou nic moc, v čínské tržnici mají nižší (s menším výběrem), ale všechno vypadá moc dobře.

Fotografie: 8 – 14.

Mega Halloween-Birthday-Barbeque party (27. 10.)

Ještě než Luis odešel na prázdniny, tak mě pozval na barbeque. A jelikož jsem si s tímhle brazilským klukem padnul do noty, tak odmítnutí nepřipadalo v úvahu. V určenou hodinu a den jsem byl na místě. Velký rodinný dům ve čtvrti Kensington. Tři veliké pokoje, obývák, veliká kuchyně, dvě koupelny a obrovská zahrada (tedy největší, kterou jsem zatím v Sydney navštívil). V porovnání s tímhle domem musím říkat mému bydlišti chatrč, označení dům si snad ani nezaslouží.

Nikde nikdo a všude výzdoba na Halloween. To mi Luis nenapsal, že si mám vzít kostým. No co, hlavní je se bavit. První hodinu nás tam bylo asi deset, pilo se, grilovalo všelijaké maso a seznamovalo. Což byla fakt sranda, ale po dvou skleničkách červeného to šlo úplně samo. Jazyk se rozvázal ještě víc než obvykle. A začali chodit lidé, proud prakticky neustával. Převážně Brazilci, ale i jiné národnosti se čas od času našly, sice poskrovnu, ale byly jsme tam.

Bylo mi řečeno, že se očekává kolem 60 lidí, čemuž jsem vůbec nevěřil, ale jak večer pokročil, ukázalo se, že to číslo bylo podstřelené. Osobně odhaduji 70 – 80 lidí a z toho dobrá polovina v kostýmech. Nehorázný masakr. Na soukromé akci takové velikosti a tohoto typu jsem byl poprvé  v životě. Opravdu se tomu nic co jsem kdy zažil v ČR nevyrovná.

Dokonce tam byla i jedna Slovenka v kostýmu čarodějky. Tušil jsem to od začátku, ale promluvit jsem si s ní šel až asi po hodině.  Hezky pomalu jsem se přišoural a začal rozhovor v angličtině, protože tam byla ještě se dvěma kamarádkami. Po otázce odkud je mi potvrdila Slovensko a bavili jsme se dál. Jen se nějak nezeptala odkud jsem já. Tak jsem si z ní chvíli dělal srandu a pak na ní spustil česky. Koukala jak čerstvě vyoraná myš. Byla maximálně překvapená. Prý se nezeptala odkud jsem, protože prý vypadám jako Brazilec a tak si mě mezi ně automaticky zařadila. To jsem slyšel prvně, prý Brazilec! I když je pravda, že mi lidi čas od času doma tipovali nějakou přímořskou národnost. No, seznámili jsme se, hned jsem dostal kontakt na ksichtí knihu, předběžná domluva menšího bbq a šlo se pokračovat v party.

Maximálně vydařená akce! Jen škoda, že jsem musel odejít brzy. Původní plán byl v devět večer, ale ten jsem nakonec posunul na desátou. Práce v neděli je někdy pěkně na nic. Po probuzení pocity na umření, toho alkoholu bylo nějak moc, pocity z práce si nechám pro sebe, jen dodám, že ani teď odpoledne ještě nejsem úplně ready. Ale bral jsem to jako oslavu poloviny pobytu zde, takže se to dá omluvit.

Pár fotek:  15 – 20. Na první já a Luis, pak pár dobrých masek a oslavenec je na čtvrté s Luisem – měl 20tiny.

Slíbené bramboráky

A na posledních fotkách slíbené bramboráky pro Veroniku. Na to, že je musím dělat kompletně růčo bez robota jsou dost dobré.

4 komentáře u „AUS – Prostě poslední dva týdny, bylo toho dost…

  1. no ale kde mám jistotu, že jsi je dělal Ty a není to fotka rádoby staršího data z ČR? A co je to na té třetí fotce? To jsou kelímky s čím? Jinak, provokatére, s 32 stupni ve stínu – počkej až se vrátíš. Doufám, že bude sníh a břečka na parádní bosoběh :-). Já už mám za sebou první běh v mrazu a teda mnohem lepší jak plážový pařák 🙂 Nicméně – když jsem si tuhle nabrala ve tmě v ledové kaluži, usoudila jsem, že já si své boty zatím nechám.

    1. Takže ani fotce nevěříš? S klidem v srdci ti můžu říct, že jsem se je naučil dělat až zde. Doma mi totiž bramboráky dělala maminka nebo babička. 🙂 Ale jestli nevěříš, přijeď mě po návratu navštívit a já ti jich udělám klidně několik kilo. :-p A co bylo v těch dózičkách opravdu nevím, nějak jsem to nezjišťoval, jen se mi to zalíbilo. Kdybys věděla jak se domů těším a na tu zimu. Já jí mám totiž moc rád a hlavně běhání v ní.

  2. Super fotky! A to už jsi v půlce? Páni, to to letí… Co se vlivu alkoholu na používání cizích jazyků týče, je tohle naprosto běžný jev 🙂 Kdysi jsme se smáli, že deseti pivech bychom dali plynně i predátorštinu (a možná už jenom ji)… btw co nový učitel/ka ve škole? Prošvihla jsem to nebo jsi nic nepsal? Je to ok?

    1. Spíš konečně jsem v půlce. Mě se to neuvěřitelně vleče… Predátorština, to slyším prvně, moc dobré! 😀 V nové třídě jsem a zatím jsem se moc nerozkoukal. Učitelka zase končí, takže spíš čekáme na novou a moc toho neděláme. Jsem rád, že končí, protože je to rodilá Australanka a moc jejímu akcentu nerozumím. Jinak je to ok, i když se zatím moc nechytám. Ale to chce tak dva týdny než se to poddá.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *