AUS – Víc jak dva měsíce…

Už je to tak. Minulý víkend to byly dva měsíce zde v Sydney. Díky celkem nabitým dnům mi čas celkem letí. V práci končím sedmý týden a doufám, že tam budu až do konce pobytu. Tak nějak jsem si už na to ranní vstávání zvykl. Ovšem, nic není jisté. Vždy, když pracuji se šéfkou, což je dvakrát týdně, tak je to poměrně stresující. Vždy po mně chce nějaké věci navíc a té její příšerné a hrozně rychlé angličtině prostě nerozumím. Všude jinde od školy, přes obchody, s lidmi na ulici, se spolubydlící, s ostrahu v práci a už i s obsluhu v bance nemám problém, jen se svou šéfkou. I když se maximálně snažím, její řeč je pro mě prostě záhadou a asi i zůstane. Jen doufám, že řeč nakonec nebude důvod proč skončím. Ale zase si říkal, že když už si mě tam nechala sedm týdnů, tak snad nemá důvod se mě zbavovat. Svou práci dělám kvalitně a v čas. A často udělám i dost práce navíc. Uvidíme jak se to bude vyvíjet. Doufám, že to zůstane stále stejné…

Tenhle týden se mi podařilo objevit jedno z nejlevnějších míst v centru města co se týká ovoce, zeleniny, oblečení, suvenýrů a spousty dalších věcí. Prvně jsem vešel dovnitř Market City v Chinatown. Až po dvou měsících! Vůbec netuším proč jsem po celou dobu chodil jen okolo. Kolik já mohl ušetřit peněz… Jako ovoce si nekupuji (toho mám dostatek z práce), ale zato například brambory a cibuli čas od času koupím. A 50% rozdíl v ceně je už znát. Ono těch brambor sním celkem dost, rád si totiž dělám bramboráky. Jedno z mála českých jídel, které opravdu nemám problém ukuchtit. Pro představu cen zboží v marketu vezmu svou novou čepici, tmavě modrá kšiltovka s vyšívaným znakem klokana. Normálně v obchodech pro turisty od 15 do 30 AUD, já jí mám za 3 AUD. A spokojenost!

A kde nakupuji zbylé potraviny? Tak třeba těstoviny, toustový chléb, sušenky, marmelády, rýži, pečivo v akci a spoustu dalších věcí ve Woolworth v centru města vedle Town Hall. Ovšem ne vše, spoustu potravin mají levnější v jednom ze dvou supermarketů nedaleko mého domu v Pyrmontu. Celkem si hlídám akční nabídky a podle toho se rozhoduji kde nakoupím. Ono ani do jednoho krámu to nemám daleko, takže často své rozhodování měním za pochodu a nebo jdu z jednoho obchodu do druhého. Jednoduše se chovám jako důchodce v Česku. Nikdy jsem se podobně chovat nechtěl, ale holt šetřím a nechci moc utrácet…

Ve škole přišlo rozhodnutí změnit můj navazující kurz. Při plánování bylo zakoupeno 12 týdnů General English a 12 týdnů IELTS. A jelikož se mi prvních 12 týdnů pomalu blíží ke konci a IELTS mě ani trochu neláká, došlo na krátký rozhovor s ředitelkou školy a budu nadále pokračovat v kurzu General English. On ten kurz IELTS má o hodně přísnější vedení hodin a já mám často v poslední čtvrtině výuky problém s večerní únavou a pozorností, takže mě to moc nelákalo. Navíc tam není taková zábava. A poslední věc proč IELTS nechci je, že závěrečná zkouška stojí přes 200 AUD…

Jarní počasí v Sydney je také kapitola sama pro sebe. Poslední dva týdny, tedy poslední zářijový a první říjnový, se nesly ve znamení veder a bylo čím dál tepleji. A co se nestane, druhý týden v říjnu je babí zima. Když říkám zima, myslím opravdovou kosu. Prakticky neustále pršelo, slunce zalezlé, otravný vítr, no fuj. Skoro jako je teď v ČR. Včera (12.10.2012) byl dokonce nejstudenější den za poslední dekádu (tzn. 10 let), v Blue Mountain a hlavním městě Austrálie Canbeře dokonce napadl sníh. No šílenost. Ale pomalu už zase začíná být teplo, tak to snad vydrží. Stačilo mi durch promoknout dvakrát cestou do práce, víckrát o to nestojím.

Taková malá zajímavost týkající se časového rozdílu mezi Evropou a Austrálií. V Austrálii se první říjnovou neděli mění zimní čas na letní, takže o hodinu méně spánku. Nebudu lhát, dost mi ta hodina chyběla (prvně v životě) a trvalo dobré čtyři dny než jsem se z toho sebral a dospal jí. O hodinu méně znamená také větší časový rozdíl, ten momentálně činí 9 hodin. Ale nebude takový moc dlouho, poslední neděli v říjnu je totiž změna doma, tam pro změnu z letního času na zimní, tudíž o hodinu déle spánku. Díky tomu bude časový rozdíl celých 10 hodin. Alespoň se to bude lépe počítat…

Jinak abych opět hodnotil život zde. Žádná sláva, ale ani to není nejhorší. Kdybych nemusel chodit do školy, tak si maximálně pískám. Takhle je to hrozná honička, ale jakžtakž se na to dalo zvyknout a teď už je každý týden taková stejná rutina. Jen škoda, že dostat se do nějaké přírody na procházku je naprostá utopie…

Na první fotce důkaz, že Škoda auto je opravdu světová značka, a dál pár fotek z marketu:

2 komentáře u „AUS – Víc jak dva měsíce…

    1. Pomalu jsem na ně větší specialista než na palačinky. A to už je co říct! Příště vyfotím. Sice je dělám stále v polních podmínkách a nějaké suroviny chybí, ale i tak jsou skvělé. Nebo mě alespoň vždy chutnají…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *