Jakmile jsem se stoprocentně vyléčil z bolestí chodidel, okamžitě se objevil nový problém. Bohužel mu ze začátku nebyla věnována pozornost, o kterou si říkal, a tak se po nějaké době ozval důrazněji s větší razancí. Nikdy mě ještě záda nebolela, takže mě více než překvapilo, jak taková bolest zad může být nepříjemná. Pár dní v kuse mě bolela prakticky nepřetržitě, a bylo úplně jedno, v jaké poloze se má záda nacházela – jestli jsem seděl, ležel, stál, předkláněl se, zakláněl nebo byl v jiné poloze. Bolest těžko popíši, protože byla dost proměnná, ale nejčastěji se jednalo o bodaní v oblasti beder. Dokonce jsem ani nedokázal myslet na nic jiného než na bolest, ruku v ruce s bolestí přišla i větší podrážděnost. Před návštěvou lékaře se mi v hlavě promítal jeden katastrofický scénář za druhým o tom, že to bude něco hodně vážného. Naštěstí se má domněnka ohledně vlastního zdravotního problému opět nepotvrdila. Doktor mi třikrát bodnul prsty do zad a konstatoval, že o páteř se nejedná a ledviny také ne, takže prý jde o namožené svaly nebo něco s nimi – nevěděl přesně co. Doporučil klid, prášky proti bolesti a injekce. Injekce jsem razantně odmítl a s prášky proti bolesti mi moc nepomohl, ty si přeci můžu koupit i sám. S lehkou úlevou, že nejde o nic vážného, jsem od něj odcházel.

Jenže bolest se neměnila a tak mě napadlo zeptat se ještě matky kamarádky – dlouholeté zdravotní sestry, prý i masíruje lidi. Ta vždy dobře poradila. Prohmatala mi záda a řekla, že s největší pravděpodobností to nebude nic vážného – buď namožené svaly nebo začínající zánět. Doporučila, stejně jako můj doktor, prášky proti bolesti a hlavně co nejmenší namáhání. Nejlépe prý se několik týdnů vykašlat na sport. Jenže to já prostě nedokážu, pohyb je pro mě jako droga, nejvíc běh. Rozhodl jsem se snížit o dobrou polovinu tréninkové dávky, ale i tak mě to více než štve. V prosinci, měsíci na nabíhání objemů, mám ležet a pokud možno nic nedělat. Noční můra v praxi!

Dokonce mě i donutila brát alespoň několik dní prášky proti bolesti – Brufen a Paralen, hezky najednou. Braní jakýchkoliv prášků kategoricky odsuzuji, ale v tomto případě jsem jí dal za pravdu, dokázala je totiž dobře odůvodnit. Pokud člověk nebere prášky proti bolesti a čeká, až problémy samy odezní, může se také stát, že se spíš problémy prohloubí. Speciálně u zad jde o to, že s prášky se záda uvolní a svaly tak nejsou v neustálém napětí. Díky tomu se jim uleví a rychleji se problém vyléčí. Bez prášků jsou záda ve stavu, kdy vyrovnávají různé tahy svalů a neodpočinou si, může se stát, že se původně úplná prkotina s namoženým svalem změní až ve vyhřezlé plotýnky.

Proto doporučuji být se zády opatrný, sám se snažím dodržovat vše, co mi bylo řečeno lidmi, kteří se v tom vyznají. O vyhřezlé plotýnky opravdu nestojím.