Jiří Kulhánek – Vyhlídka na věčnost

Vydání této knihy se mi dařilo sledovat již od prvních zmínek před několika lety – Jiří Kulhánek je totiž jeden z mých oblíbených českých autorů. Přišla dokonce doba, kdy se má naděje na dočkání se vydání blížila bodu mrazu. Na internetu se totiž několikrát od “důvěryhodných” zdrojů objevila informace o údajně přesném datu vydání. Jaké pak bylo vždy zklamání, když v očekávaném termínu najednou přišlo na svět oznámení, že tisk knihy se odkládá na neurčito, protože mistr prý údajně potřebuje na rukopise ještě něco předělat. Nevím, jak moc se vždy jednalo o pravdivé informace, ale každopádně vydání mistrova díla jsme se nakonec dočkali.

Přiznám se, že poslední dobou mé sledování knihy ochablo, že je vydaná jsem zjistil s asi měsíčním zpožděním. Co se mi podařilo zameškat, jsem se snažil co nejrychleji dohnal. Oblibu v Kulhánkovi máme s bratrem společnou, a jelikož tomu zahájení prodeje neuniklo, věděl jsem, že už bude mít přečteno a knihu si tedy budu mít od koho půjčit. Nemýlil jsem se, bratr knihu zrovna dočetl a tak mi jí mohl půjčit. Trochu mě zamrzelo, že mi o ní nedal vědět dřív… Hned po otevření knihy a přečtení pár řádků jsem věděl, že toho v noci moc nenaspím. Mistr opět předvedl své umění v plné síle. Přijde mi, že každou další knihou se více a více zlepšuje.

V knize je hlavní hrdina považován ze začátku za záporáka, což je u Kulhánkovo knih běžné. Jenže, jak kniha pokračuje, hlavního hrdinu si člověk zamiluje. Nájemný zabiják, který se změní v zachránce lidstva – oblíbené téma mistrovo knih. První kapitola mě sice krapet vylekala, jestli držím v ruce správnou knihu a v tiskárně neudělali chybu, ale hned v další kapitole se vše dostalo do normálních očekávaných kolejí současnosti. O ději se nebudu, ostatně jako vždy, nijak blíže rozepisovat, takže jen v rychlosti. Značná část knihy je opět v ČR, jinak děj probíhá prakticky po celém světě v místech, které byly často součástí dřívějších autorovo knih. Hlavní hrdina (pan Mluvčí) je ze začátku stíhán FBI – je masový vrah, nájemný zabiják – jehož zatčení se zvrtne a po zajímavých událostech stojí česká agentka najednou na jeho straně a životem se protlouká s ním. Připletou se k zajímavé práci, podívají se do pekla a pak hodně dlouho musí čelit následkům své návštěvy – všude po Zemi pochodují oživlé mrtvoly, které se snaží pana Mluvčího dostat zpět do pekla. Nakonec se povede vše napravit, jakpak by také ne, že? Vždyť se jedná o Kulhánkovo typ nepřemožitelného hrdiny.

Zajímavé na knize je určitě i autorovo dobírání si myšlenky posmrtného života křesťanů. Toto dobírání se mi na knize hodně líbí. Mistrovo znázornění posmrtného života je velmi pěkně pojaté, až přímo inspirující k filosofickým debatám. Celá jeho myšlenka vychází z Dantovo Pekla. Trochu se podobá Kopřivově Zabíjení, ale těch podobností tam je opravdu minimum, například celé peklo vypadá úplně jinak a je i zcela jinak pojaté. Celkem se s Kulhánkovo pohledem ztotožňuji. V knize jsou zábavné prakticky všechny kapitoly, ale v hlavě mi nejvíce utkvěla scéna s démony z poslední kapitoly. Nad tou se směji pokaždé, když si na ní vzpomenu.

Z mého krátkého popisu musí být zřejmé, že knihu určitě doporučuji k přečtení. Pokud se někdo považuje za čtenáře sci-fi, tento kousek by mu ve sbírce opravdu chybět neměl. A když už nebude ve sbírce, tak alespoň přečtení je povinnost.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *