Ivana Pilařová – Kam bych tak běžela

Knihy s tématikou běhání se mi doma celkem hromadí a tak muselo dojít i na tento titul. V první vlně výtisků jsem knihu koupit nestihl, ale jakmile byl na pultech další dotisk, volba dárku k svátku byla jednoznačná.

Bylo očekávané stejné pohlcení knihou jako u Born to run, tzn. nebude se mnou minimálně jeden celý den řeč. Kniha dorazila a já se mohl pustit do četby. První co mě zklamalo je vazba, kniha by si dle mého zasloužila pevnou vazbu a ne měkkou. Nevadí, přes to jsem se přenesl rychle. Po krátkém úvodu hned příběhy ze závodů, které autorka běžela. Čas od času jsou jednotlivé kapitoly proložené několika otázkami na autorku. V knize je spousta fotografií, jen škoda ostrosti u mnoha z nich. Za to ale asi nemůže Ivana Pilařová, nýbrž tisk. Nevadí, i tak jsou fotky krásné, skvěle doplňují text. Co se stylu napsaných textů týká, je velmi rychlý a čte se opravdu snadno. Osobně mi připadá jako styl hodně podobný blogovému. Autorčiny zážitky se čtou přímo samy, jakpak by ne, když se jedná o extrémní závody, kam se normální člověk jen tak nedostane. Já měl cestopisy vždycky rád, a tenhle je ještě provázaný s mým oblíbeným sportem.

Přiznám se, že knihu jsem za jeden den nepřečetl… ani za dva. Přečtení mi trvalo s přestávkami asi týden. Přiznám se, že některé kapitoly jsem přečetl jedním dechem a některé mi trvaly bohužel déle, ale to je čistě můj problém, ne vše mě tolik zaujalo a zajímalo. Dost věcí v knize mě překvapilo, vlastně až nažhavilo, že někdy bych chtěl něco podobného také zažít, ale na to mám ještě spoustu let čas. Ovšem, knihu doporučuji a určitě bych jí koupil znovu.

1 komentář u „Ivana Pilařová – Kam bych tak běžela

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *