Můj první maraton – Stromovka 2011

Jak jsem se zmiňoval v minulém příspěvku, tak jsem učinil – dnes jsem se zúčastnil druhého nejstaršího maratonu v ČR, který se běžel v Praze, konkrétně ve Stromovce (www.prazskymaraton.cz). Jednalo se o první maraton, který jsem běžel. Jak už jsem dříve psal, neměl jsem moc natrénováno, takže šlo spíše o pokus, bez nějakých výsledkových ambicí. Výsledný čas mi byl tak nějak jedno, sice má pusa všude říkala, že hranice čtyř hodin není problém, ale rychle jsem pochopil, že je to tak snadné není.

Startovní výstřel zazněl v deset hodin dopoledne. Všech 350 běžců vyrazilo s přáním trať dlouhou 42,195 km pokořit. S jasným cílem ze začátku nepřepálit se mi dařilo držet se hezky na konci startovního pole. Celé první krátké kolečko (2,4 km myslím) se mi dařilo držet vedle českého rekordmana v počtu zaběhnutých maratonů (něco kolem 550), měl totiž ideální tempo na rozběh. Hezky po prvním kole přišlo mé mírné zrychlení na tempo, které bylo naplánované na celou trať – hezky cca 5:40 – 6 min/km. V tomto tempu se mi podařilo bez problémů běžet tak do 25 km – 4 km za půlmaraton.

A je odstartováno – ještě úsměv na tváři (taky díky skvělému moderátorovi)
Přibližně po hodině běhu

Pak začala taková první menší krize, ale pořád ještě nic hrozného. Nějak mě začaly neposlouchat chvilku nohy, přece jen jsem neměl z tréninku naběháno tolik, kolik by to požadovalo. Jenže tento problém přešel poměrně rychle a zase se mi běželo jak znovuzrozenému. Ale pak se začala projevovat stará známá pravda, že maraton začíná až po 30 – 32 km. Zbývalo mi do konce přibližně 12 kilometrů (2 celá kola a kousek), jedno mělo 5 km) a teprve začala ta pravá muka. Jestli mě nohy neposlouchaly předtím, tak to s tímto vůbec nešlo porovnat… Každý krok se stal nesnesitelně bolestivým – bolely mě kolena, kotníky i s chodidly a k tomu začal pobolívat levý kyčel. Myslím si, že kdo to nezažil při takhle dlouhém závodě, neví o čem mluvím. Přiznám se, že při doběhnutí 32 km jsem chtěl na občerstvovací stanici u startu závod vzdát. Na nohou mě udrželo jen to, že jsem všem dopředu napovídal, že maraton uběhnu a že je celý jen o síle vůle. Ta mě nakonec dotáhla až do cíle. Ale posledních pět kilometrů bylo nejvíc kritických, které se mi kdy při běhu podařilo zažít. Dobrou třetinu z těch pěti jsem už jenom šel a tomu zbytku se ani nedalo říkat běh. Až přibližně 600 metrů před cílem, když jsem si uvědomil, že mohu doběhnout do čtyř a půl hodin, se mi podařilo zmobilizovat všechny síly a kompletně jsem je sprintoval. Tedy sprintoval, spíš běžel jak nejrychleji jsme byl schopný.

Závěrečný doběh do cíle

Nakonec to ale čas pod 4 a půl nebyl. O půl minuty špatně se mi na startu totiž podařilo zmáčknout stopky a tak mi to o 24 vteřin nevyšlo. Výsledný čas 4:30:24 podle čipu (mé hodinky naměřily pár sekund do půl) – což na úplného maratonského začátečníka, podle ostatních zkušených běžců, není vůbec špatné. A ta bolest na konci, až po doběhu jsem zjistil, že mě nebolely klouby, ale šlachy a vazy u kolen a kotníků. Ta kyčel asi byla v kloubu, to přiznám. Myslím, že výrok Lance Armstronga (7 krát vítěz Tour de France) je dostatečně vystihující: „Ze všeho, co jsem ve sportu zkusil, bylo tohle rozhodně nejtěžší. Nebo aspoň měřeno tím, jak mi je,“ zhodnotil sedminásobný šampion Tour de France na tiskovce, kam přikulhal s těžce ovázanou nohou. „Nejtěžší etapy na Tour vůbec nebolely a nestály žádné síly v porovnání s tímhle… Necítím nohy, hlavně lýtka.“ Já osobně chvíli nemohl ani chodit nebo stát na místě, a to je známé, ýe po takovém běhu se musí alespoň 20 minut chodit, než se organismus uklidní.

Byl jsem šťastný, že už je konec…
… ale nohy o sobě daly hned vědět.

Získal jsem docela pěkný diplom a hlavně skvělý pocit, že jsem vše zvládl. Obtížnost maratonu mě překvapila, ale jedním jsem si jistý, v budoucnu poběžím určitě další. A ne jeden!

Čekání na těžce zasloužený diplom

1 komentář u „Můj první maraton – Stromovka 2011

  1. No, ty máš vážně dost odhodlání a jen tak něco nevzdáváš….to je fajn, jinak gratuluju k překonání svého-tvého já:)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *