20. týden

Krátký popis tohoto týdne. Bylo to něco.

V pondělí zkouška z STV (Stavebně truhlářská výroba), na kterou jsem se snažil učit většinu víkendu. Celovíkendovou snahu o učení jsem před zkouškou sám sobě nehodnotil dobře, ale opět jsem se mýlil. Průběh zkoušky byl naprosto v pohodě, dostal jsem totiž stejné otázky jako před několika dny v zápočtovém testu. Sice jsem jenom díky své lenosti použil tahák, ale dal bych to i bez něj. Jen jsem byl líný ty detaily oken dolovat z paměti. Nejlepší byla reakce pana docenta, když vzal písemku do ruky. „Tenhle člověk to umí, ten to má v ruce. Být vámi, tak se s panem ……. kamarádím. Tady se není o čem bavit, jednoznačně za A.“ Čekal jsem spoustu doplňujících otázek, jako u ostatních, a ono áčko. Za dva roky mé první. Úplná paráda. Moje písemka byla nakonec vyhodnocena jako jedna z nejlepších. Ještě, že si nezačal číst tu písemnou část s teorií, asi by hodně rychle změnil názor. Lucker.

Ve středu zkouška z dřevostaveb. Mám na ní sporné pocity. Paní docentka nám zadal tři otázky, hodinu času a začal chodit po třídě. První úkol bylo nakreslit detail uložení stropu na obvodovou zeď se skladbami. Pohodička, to jsem měl hned. Ve druhé otázce s rozdělením dřevostaveb jsem ani nemusel nějak složitě přemýšlet, vše stále levou zadní. Ale třetí otázka byla zrada. O masivní moderní dřevostavby jsem se nikdy moc nezajímal… a najednou se o nich rozepsat. No, napíši to asi tak, třetí otázka nebyla žádná sláva. Celkově mi celá písemka zabrala asi dvacet minut. Jen při opravě mě paní docentka krapet naštvala. Rozdělení dřevostaveb v druhé otázce jsem měl podle Kolba, ale to se jí nelíbilo. Ona ho chtěla podle svého vlastního systému, takže to nebyla otázka na A, ale za C. A přitom je Kolb všude uznávaný. No, nevadí, celková známka byla C.

A středeční večer patřil oslavě kamarádovo narozenin a domlouvání letního stopu s Bárou. Stop se domluvil skvěle do větších detailů a oslava byla taky parádní. Pivo, vodnice (tu jsem se snažil kouřit co nejméně), holky a hlavně spousta srandy. No klasika jako vždy. Teď ale to důležité. Kolem desáté a asi po pěti pivech mi jeden spolužák řekl, že druhý den je od osmi ráno předtermín z předmětu Údržba strojů a zařízení. Ani nevím proč, ale v tu chvíli mi přišlo jako dobrý nápad tam jít. Sice mě na přednáškám moc vidět nebylo, a když už tak jsem nedával pozor, žádná předpříprava tedy nebyla a strojům jsem nikdy moc nerozuměl, ale proč to nezkusit, že? Na oslavě jsem skončil po půlnoci. Druhý den to vstávání nebylo vůbec příjemné. Jenže, když už něco slíbím, tak se to snažím dodržet ať se děje co se děje. U školy jsem byl o pár minut později a kamarádi nikde. Po dalších deseti minutách postávání před kabinetem se mi podařilo sebrat odvahu a zazvonil na kabinet pana docenta. Kamarád už byl uvnitř. Pan docent byl přímo rád, že mě vidí. Nechal mě vylosovat si otázky, dal mi papír a odešel na chvíli pryč. V té chvíli mi spolužák naštěstí stihl půjčit tahák na mou první otázku – o kapalinách do obvodů v různých strojích bych toho moc dohromady nedal. Zato druhá otázka týkající se bezpečnosti na čtyřstranné frézce byla naprosto v pohodě. První šel spolužák, a na to, že večer předtím mi řekl, že se prakticky neučil, věděl úplně všechno co se ten semestr bralo. Nevadí. Po něm jsem šel já, ta první otázka byla slabší, ale jinak pohoda. Dostal jsem za C a ještě jsem se dozvěděl, že nejlepší olej do letadel je syntetický na alkoholové bázi.

Prostě se mě štěstí opět drželo a díky tomu mi už zbývají pouze dvě zkoušky…