Poprvé na turnaji v Brně

Minulý týden mi ten poker se spolužáky dost šel a tak jsem se rozhodl, že si zajdu na nějaký turnaj s nižším vkladem. Chvilku jsem brouzdal po internetu a hledal klub s turnajem, který pro mě bude finančně dostupný. Nakonec se mi podařilo najít pravidelný úterní 300 Freezout pořádaný v klubu Kajot poker, nacházející se u Jungmannovy zastávky. Na internetu píšou, že se jedná o jediný turnaj v Brně s garancí 60 hráčů. To mě asi zlákalo nejvíc a večer před konáním turnaje jsem se smskou registroval. Hned druhý den se mi už moc nechtělo, docela silný kašel a škrábání v krku není nic příjemného. A pokuste se s tím přemýšlet nad kartami a kombinacemi.

Na místo jsem dorazil s půlhodinovým předstihem, takže jsem měl dost času si klub prohlédnout. Vepředu, směrem do ulice, klasická herna a od té oddělená stěnou s bary a pokladnou samotná místnost s pokerovými stoly. V podobně velké herně jsem byl poprvé, dříve jsem se vždy zúčastňoval turnajů maximálně pro 30 lidí, takže na mě osm profi stolů udělalo dojem. Chvilku po mém příchodu se pomalu začali trousit ostatní a registrovat se. Turnaj začal v osm hodin. Bylo nás pouze dvacet, takže jsem si přirozeně říkal, že slibovaných šedesát je hodně přehnané. Jak já se mýlil. Během hodiny se slibovaný počet hráčů bez problémů dostavil, do přestávky byl dokonce překročen o dvanáct hráčů. Takže nakonec hrálo 72 hráčů, placených pozic bylo 9.

Začal jsem s velmi opatrnou hrou, tzn. hraní převážně jen silných kombinací. Nízké karty šly automaticky hned z ruky. Pomalu a jistě se mi dařilo budovat si hodně silný stack, když byl průměr 12 000 žetonů, já byl něco okolo 20 000. Jenže pak přišla po hodině jedna úžasná handa, která mě vrhla zpět do pravěku. Na ruku mi dorazilo 88, sázky byly 150/300 a přede mnou byl jeden raise na 600.´, takže jsem re-raisoval na 1200. Týpek po mě call a zbytek až na původně navyšujícího také. Flop přinesl 998, pro mě úplný flop snů. Chvilku jsem se zapřemýšlel a nahodil 4 000, týpek vedle mě re-raise na 8 000 a předtím prvně navyšující hráč raději složil. Já šel okamžitě do all-inu a protihráč také. Showdown byl pro mě příznivý, soupeř měl 96, takže pouze set. Jenže zrada přišla na turnu – 6, okamžitě měl vyšší full house a mě river nepomohl. Ze svých 20 000 se mi podařilo spadnout na 4 500 žetonů. Naštěstí jsem měl více žetonů než soupeř. Potom zbývalo už jen pár minut do přestávky, v těch se mi podařilo dostat se cca na 6 000. O přestávce se mnou zůstali u stolu dva hráči a komentovali mnou prohranou hru. Ani jeden z nich nemohl pochopit, jak někdo může s 96 dorovnat ještě před flopem re-raise, když nemá ve hře vůbec žádné žetony. Shodli se na tom, že se jednalo o gambling.

Poté odešli a já zůstal u stolu sám. Věděl jsem, že se musím zklidnit.Tak jsem si dal do uší sluchátka, pustil soundtrack k filmu Sólista a zaposlouchal se do Beethovena. Moc lidí to o mě neví, ale patřím ke skupině lidí, kteří vyznávají jediismus. Žádná ta recese z facebooku, ale normální životní víra. Rozhodl jsem se, že se poprvé v životě zkusím pomocí rychlé meditace dostat pomocí síly do klidu. S Beethovenem v uších to šlo celkem rychle, během chviličky se mi tep uklidnil z infarktových hodnot na normal a já se pokusil vnímat energii místnosti. Vím, že to vyznívá jako blbost, ale fungoval to. Během dvacetiminutové přestávky se mi podařilo zcela uklidnit, vyčistit mysl a plně nabít energii. Vůbec jsem nebyl unavený.

Na část turnaje po přestávce jsem nastoupil zcela připravený a koncentrovaný. Hned po přestávce jsem opět začal navyšovat svůj stack. Nevím proč, ale najednou to šlo. Pomalu ale jistě jsem se dostal na průměr a najednou mi na ruce přistáli dva krásní králové. Trochu jsem s nimi zvýšil, ve hře se mnou zůstali ještě tři hráči. Ti se nakonec mezi sebou vyhecovali k hromadnému all-inu, ve kterém jsem ovšem nechyběl. Z nějakých 10 000 se mi touto skvěle zahranou hrou podařilo dostat na cca 40 000 a opět jsem byl chipleader u stolu. No a pak už to šlo jen a jen vzhůru. Hrál jsem jako z partesu. Během další hodiny se mi podařilo zlikvidovat značnou část hráčů od našeho stolu, až jsem se stal druhým v průběžném pořadí turnaje. Když zbývalo posledních 13 hráčů, 4 do prasknutí bubliny, hra se značně ztížila. Nikomu se nechtělo odejít s prázdnou a všichni hráli jen silné kombinace. To se mi párkrát vymstilo a během chvilky jsem spadl ze 140 000 na 100 000. Holt jsem tu chvíli hrál krapet nesoustředěně. Víc jsem se do toho obul a během chvíle se mi podařilo vyřadit další dva hráče, z toho ten druhý už bouchl bublinu a šlo se k finálovému stolu. Zapomněl jsem zmínit, že mezi hrami byla ještě jedna přestávka, kterou jsem opět strávil jako tu první. V určitém druhu meditace. Nevím jak, ale funguje mi to.

Finálový stůl byl hned od začátku zajímavý. Byl jsem druhý v žetonech. Chipleader první hru dal all-in a mě nezbylo nic jiného než ho dorovnat, měl jsem na ruce křížové AQ. Soupeř obrátil kárové A5 a já jsem bez velké námahy opět zdvojnásobil. Poté byla hra z mého pohledu o hodně těžší než předchozí kola, bylo poznat, že se u stolu sešli hráči zvyklý finálový stůl hrát. Podařilo se mi vyřadit ještě jednoho hráče a potom jsem u stolu prakticky jenom seděl a rozdával své žetony. Během dvou her se mi podařilo přijít o dvě třetiny všeho. V každé šli soupeři do all-inu a já měl v obou případech na ruce AJ v barvě. A jelikož hraji hlavně srdcem, prostě jsem do toho šel. Vím, že statisticky tato kombinace v osmi případech z deseti proti páru prohraje, ale to mě v té chvíli nezajímalo. Potom jsem už jenom seděl a čekal. Nakonec nás u stolu zbylo pět, výhry byly už dost slušné, a já dostal na ruku QQ. Krásné karty. Nahodil jsem 23 000 a chipleader mě dorovnal. Flop přinesl samé vysoké karty a já udělal chybu, checkoval jsem, soupeř stejně. Na river došla pětka, pro mě nic neřešící karta, ale soupeř dal 30 000. Já otočil all-in a on okamžitě dorovnal. Měl dvě pětky na ruce. Nic se nedalo dělat, vlastní blbostí jsem ho na flopu nevyhnal a tak jsem šel domů. Konečné umístění jako 5. ze 72.

Chvilku mě to štvalo, ale když jsem vzal v potaz jak turnaj probíhal a to, že jsem byl na živém turnaji po více než roce a půl, tak si vůbec nemůžu za páté místo stěžovat. Peněz se mi podařilo vyhrát i přes můj neutěšující zdravotní stav dost na několik dalších startů, takže nemám proč být na sebe naštvaný a na příštím turnaji jim ukáži, jak se má poker hrát. 😀 Ne, dělám si srandu, půjdu si především dobře zahrát a procvičovat si počítání pokerové matematiky. Tu ještě moc neumím a bez té to prostě nejde. Hra srdcem je krásná, ale člověk by měl znát i ty procenta.