Prý koncert

Čtvrtek byl pro mě velmi kritický den. Jeli jsme na školní pilnici dělat pracovní normy. Nic těžkého, jen se muselo stát a zapisovat čas co nám přidělený pracovník všechno dělá. Jen kdyby se kvůli odjezdu nemuselo vstávat tak brzy. Směna začínala v pět a my, abychom tam byli včas, museli vstávat ve tři ráno. Opravdu nelidský. Ti pracovníci se na nás usmívali, zdravili nás a prostě největší kamarádi. Jen kdyby věděli, že podle našich papírů se jim od příštího měsíce budou nově vypočítávat výdělky. To by asi takoví kamarádi nebyli…

První dvě hodiny na pile ještě šly, ale zbylých sedm bylo utrpení. Naštěstí jsem měl trénink z počítání cyklistů v létě. Nějak se mi ten čtvrtek podařilo přežít, ani nevím jak. Vím ale, že litr silného turka padl jak nic.

Na právě proběhlý sobotní večer jsme si s kamarády naplánovali koncert. Hráli naše tři oblíbené kapely – Hodně podně, Volant (ten tedy moc nemusím) a Peshata (moje nejoblíbenější kapela). Začít hrát se mělo až od devíti, tak jsme si čekání krátili v jednom pěkném non-stopu. Pár piv padlo, takže na koncert jsme dorazili až po deváté celkem pěkně načatí. A hned zase k baru, na lajny. Pro ty co neví, lajna je několik panáků v řadě na takovém speciálním tácku. Padla jedna… druhá… třetí… a poslední čtvrtá, každý jednou otočil. Moc dobrá malinovice. Mezi jednotlivými lajnami jsem si párkrát došel zaskákat před pódium, což sítím ještě teď. Při posledním skákání jsem od někoho dostal neúmyslně ránu do nosu, tak jsem se radši zase přesídlil k baru. No a pak už si vůbec nic nepamatuji. Asi jsme totiž začali slavit mé nedávno proběhlé narozeniny, i přes můj jasný zákaz. Poslední vzpomínka je panák malinovice s nějakou pěknou holčinou a potom error, ale totální. Normálně mívám záblesky, jenže z tohoto večera ani jeden.

Na koncert jsme šli čtyři a ani jeden si nic nepamatuje. Na to, že jsem nechtěl moc pít, zajímavý výsledek. Domů se mi prý podařilo dorazit brzy, ještě někdy před jednou. Kamarádi asi zmizeli a tak jsem šel domů. Můj zápas s klíči a zámkem byl prý k popukání. Abych to shrnul, Peshata si vůbec nepamatuji, v peněžence průvan a jen hromada fotek a videí, které vůbec nevím, že se fotily.

Poslední dobou jsou všechny podobné akce moc brutální, vždycky se zvrhnou. I když, předtím jsem skoro dva celé týdny nepil, takže tak hrozné to také není. Ale stejně jsem se rozhodl mírnit. Jsem zvědavý, jak mi tohle opožděné novoroční předsevzetí půjde.