Wegett je doma, brzy bude i Pepa Škrtič a taky hóóódně pálivá jídla

Konečně měl bratříček cestu do Brna a přivezl mi s sebou několik věcí, o které jsem ho požádal. Jednou z nich byl můj sedací pytel Wegett, dále jsem chtěl terárko a nakonec chilli stromek.

Původně měl dorazit v pátek, s tím, že se na chvilku staví a pak pojede na svojí akci. Počítal jsem s tím. Týden dopředu mi napsal, že přijede až v sobotu a nakonec mi v sobotu přišla sms abych mu zítra poslal GPS souřadnice místa kam má dorazit. Krapet mě to naštvalo, ale stejně jsem trávil pomalu celý víkend doma s… Dorazil, dal mi chilli stromek v šíleném stavu, jedno malé terárium a nakonec pytel. Stromek prej zmrznul, že se snad zberká. Terárko malý, ale na první půlrok by mělo stačit a sedačka. O tý radši nemluvit. Úplně šíleně zašpiněná. Když jsem se ho zeptal proč, tak jen řekl, že jí museli přeciž ozkoušet. Ozkoušet klidně může, ale proč někde u ohně?!?! Trvalo mi skoro třičtvrtě hodiny z toho ten bordel dostat a stejně se mi to nepodařilo úplně. Zažranej je tam dost. A to není všechno, na zadní straně je hodně prodřený, skoro až dovnitř. No, ještě si s ním o tom promluvím.

A proč terárium a chilli stromek? Začnu teráriem, k chilli se totiž váže malá historka.

Se spolubydlícím jsme se rozhodli, že si pořídíme zvířátko. A jelikož se známe, nic o co se musí člověk nějak moc starat by nám nevydrželo. Proto po hodně krátkém rozhodování došlo ke shodě na hadovi. Bude to užovka červená (pro rejpaly a chytráky Elaphe guttata). Je totiž nejmíň náročná a podle všeho by nám měla přežít, tedy snad. Jméno už šlo samo, nejdřív bylo v plánu nějaké vznešené, ale nakonec zvítězila průraznost a snadná zapamatovatelnost – Pepa Škrtič. Tedy pokud to bude samec, jinak to ještě asi přehodnotíme. 😀

Teď co se váže k chilli papričkám za historku. Bylo nebylo jedno krá… heh to určitě, jasně že zase akce. Dokonce už jsem jí i zmínil. Kamarádovo narozeniny uprostřed léta, oslava 6. – 8. srpna. Byl na ní pozvaný i brácha. On to byl, všechno to začal. Zrovna v té době mu totiž začaly konečně plně plodit jeho chilli stromečky, které měl doma. Takže s sebou všude tahal igeliťák plný různých papriček a snažil se napálit každého koho potkal. U mě se mu to nepodařilo, protože jsem si s jednou jeho papričkou dřív udělal pizzu. Že jsem necítil na té pizze žádnou chuť je asi jasné. Dorazili jsme na akci a začali pít. Všechno skvělý, pohodička, začalo se grilovat a různě dělat maso na rožni. Co bratra nenapadlo, jelikož ty papričky jí skoro pořád, tak si s nimi začal přikořeňovat steaky. A tam to začalo, lidi to hned museli zkoušet. Začal Lukáš, i přes mé varování. Jenom s “Dej to sem, to přece nepálí!” do sebe hodil první, nic se nedělo (uběhly asi tři sekundy) a dal si ještě jednu. Dvě hezký žlutý chilli papričky, cca 3 – 5 cm dlouhé. Najednou se otočil, hodil do sebe pivo a úplně rudej v obličeji odběhl do domu něco s tím udělat. Za chviličku se vrátil, hodil do sebe na ex pivko a řekl, že se nám na to může vysrat. Pak začali zkoušet všichni, aji já si dal. Ještě s kamarádem se mi díky tomu podařilo sníst celý bochník chleba ani ne za minutu. Určitě světovej (Českej tutovně) rekord. 😀 A do toho hlášky typu: “Takhle jsem naposledy brečel, když jsem prvně viděl Titanik.” To člověk seděl, z očí mu tekly potoky a nešlo s tím nic udělat, ale vůbec. Aj pár holek jsem přemluvil na vyzkoušení, kamarádova přítelkyně mě od té doby nemá ráda ještě víc. Když se omrzí vodka s naloženou chilli papričkou, ještě stále zbývá samotná chilli paprička. 😉 Byl to potom srandovní víkend. Pokračování bylo nedávno ve Zlivi, jak sestřenka prohrála mojí oblíbenou sázku s rohlíkem. Bráchovi se podařilo jí přesvědčit, aby kousek papričky ochutnala. Už nám asi nikdy nebude věřit. 🙂 Tak mi to nedalo a konečně mám vlastní. Nejvíc se těším na mé oblíbené mexické fazole vařené s čerstvou chilli. To bude mňamka…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *