Oslava, zábava, přehnaná reakce, záchranka…prostě normál víkend

Byl jsem půl roku dopředu pozvaný na pětinásobnou oslavu narozenin. Původně měla být šestinásobná, ale jeden z oslavenců onemocněl. Prý by mu nepomohla ani Rychlá Univerzální Medicína, jinak RUM. Podle všech informací, „huštěných“ do mě průběžně půl roku dopředu, to měla být akce léta s účastí okolo sto pozvaných. Ani jednomu jsem nevěřil, hlavně té účasti. Lidi slíbí, ale potom se nedostaví. Sliby chyby.

Akce začala celkem neslavně. Naštěstí bylo v mé moci jí zachránit a pro pípu jsem dojel. (První hřebík do rakve.) Když jsem se s ní vrátil, už tam pár lidí bylo cca 15 a z toho co mi bylo řečeno už nemělo přijet víc lidí než 10. Tolik k účasti. 😀 Když jsme se každý vynásobil čtyřmi, tak tam sto lidí bylo… (Hřebík do rakve.)

Večer proběh tak nějak pod taktovkou nudy. Hlavní asi bylo, že hosti oslavencům nic nepřinesli. Ani blbou flašku! (Další hřebík do rakve téhle akci.) Já dal kvalitní doutníky, dokonce i tomu oslavenci, který onemocněl a se štěstím se nemohl zúčastnit. Vezl jsem ho totiž s těžkou angínou dopoledne do nemocnice. (To byl hlavní hřebík.) Někdy kolem jedné jsme šli spát a bohužel bez opilosti. Ráno byl budíček na náš vkus brzy, páč hlavní oslavenec trochu vystřízlivěl a rozhodl se vyhodit nás z baráku, protože nám spaní uvnitř předtím nepovolil. (Hřebík.) Sedíme si takhle na lavičkách, kecáme blbosti, občas někomu zboříme pro srandu stan a prostě pohoda. A teď to hlavní. Najednou se přižene na plech opilej kluk, jeden z těch, kterým jsme zbourali stan, a chrstne po nás vědro vody. Všichni uskočili až na jednoho a šílená sranda. Jenže týpek si to vzal osobně a rozhodl se dotyčného vážně zmlátit. Rozběhl se za ním a než jsem udělal deset kroků, abych se na to taky podíval, bylo po všem. Dojdu na místo, vidím rozbité dveře a kluci (všichni stojí venku) mi říkají, že provokatér byl prohozen dveřmi a má rozřízlé obě ruce na zápěstích až na kost. Podle proudu krve vedoucího po zemi ke koupelně to byla pravda. Jelikož mi, na rozdíl od ostatních, krev nevadí, došel jsem se podívat jestli kluci něco nepotřebují. Byli u něj dva a drželi ho nad umyvadlem s rukama nahoru. Krve tam bylo opravdu hodně. Hned jsem doběhl pro autolékárničku a dal jsem jim obvaz. Koupelna malá, tak jsem nechtěl překážet a šel jsem ven, ale byl jsem na doslech. Jenže to jsem nevěděl, že jsou ti kluci zmatkaři a nikdy u podobného úrazu nebyli. Problém bohatých namachrovaných kluků, neví co je práce na dílně a tudíž se jim podobné situace vyhýbají. Zavolali jsme záchranku a já se šel mezitím ještě párkrát podívat na to zranění. Viděl jsem, že to není tak vážné jak tam celou dobu náš hlavní oslavenec (momentálně záchranář) křičel, ale nevěřili mi. Při poslední kontrole, bohužel těsně před příjezdem sanitky jsem si všiml, že ti blbci mu ty rány nezavázali, jen podvázali škrtidlem a i ten obval použili jako škrtidlo. Blbci. Když přijela sanitka, tak se potvrdilo, že to nic moc vážného není a taky, že kluci moc zazmatkovali a blbě to zavázali. Pokecali jsme s řidičem, koukali přitom na to léčení a celé to dokumentovali, týpek byl středem pozornosti a to mu dělalo dobře. Sanitka si týpka radši odvezla, kluci se dali do úklidu a my se zase vrátili k blbejm kecům. Za hodinu potom jsme to pro velkou nudu zabalili. Ještě nám cestou přišla sms, že je v pořádku.

Poučení pro mě (doufám i pro ostatní) z této situace? Určitě si někde zopakuji první pomoc, je celkem jedno jestli jen teoreticky. Hlavně, že budu vědět. Další snad jen trénink proti stresovým situacím a zmatkování. To si myslím snad zvládám, přeci jen už jsem toho za život při práci viděl dost, ale hodně lidí by ho potřebovalo. Poslední poučení pro mě je, že příště se do první pomoci dám sám, i přes protesty těch co jí zrovna poskytují. Hlavní je, aby to bylo dobře a bez chyby, než špatně a… Vlastně jsem to při cestě domů doporučil všem a tímto zopakování základní první pomoci doporučuji i všem čtenářům tohohle krátkého informativního článku. Opravdu je potřeba vědomosti týkající se první pomoci obnovovat a hlavně je nebrat na lehkou váhu!